Lidsky řečeno
Auto si půjčíš, když máš řidičák a zároveň je ti aspoň 21. Stačí jedno z toho nesplnit a klíčky nedostaneš. Zaplatit můžeš kartou nebo hotově, jedna možnost stačí. A nepůjčí ti ho, pokud jsi na černé listině. Tahle tři slůvka používáš každý den. Python je zná jako and, or a not.
and: musí platit obojí
and dá True jen tehdy, když platí levá i pravá strana.
vek = 23
ma_ridicak = True
print(vek >= 21 and ma_ridicak)
vek = 19
print(vek >= 21 and ma_ridicak)
True False
or: stačí jedno
or dá True, když platí aspoň jedna strana. Platí-li obě, je to pořád v pořádku. V tom se liší od české věty „kafe, nebo čaj?“, kde se čeká volba jedné možnosti.
ma_kartu = False
ma_hotovost = True
if ma_kartu or ma_hotovost:
print("Můžeš zaplatit.")
else:
print("Tak to umyješ nádobí.")
Můžeš zaplatit.
Všechny kombinace se vejdou do jedné tabulky:
a | b | a and b | a or b |
|---|---|---|---|
True | True | True | True |
True | False | False | True |
False | True | False | True |
False | False | False | False |
not: obrátí odpověď
not udělá z pravdy nepravdu a naopak. Bere jen jednu hodnotu, tu za sebou.
prsi = False
print(not prsi)
vek = 20
print(not vek >= 18)
print(vek < 18)
True False False
Výraz not vek >= 18 se čte jako not (vek >= 18). Výsledek je stejný jako vek < 18, a ten druhý zápis je čitelnější. Záporům se vyhýbej, kde to jde.
Když neguješ celou závorku, and se mění na or a naopak. Je to De Morganovo pravidlo a dává selský smysl: „nemám lístek i občanku zároveň“ znamená „chybí mi lístek, nebo chybí občanka“.
not (a and b) je totéž co not a or not b
not (a or b) je totéž co not a and not bPořadí a závorky
Podobně jako násobení má přednost před sčítáním, i tady platí pořadí. Nejdřív se vyhodnotí porovnání, potom not, potom and a nakonec or.
je_clen = True
ma_kupon = False
nakup = 200
print(je_clen or ma_kupon and nakup > 500)
print((je_clen or ma_kupon) and nakup > 500)
True False
První řádek říká „člen vždycky, nebo někdo s kuponem a velkým nákupem“. Druhý říká „člen nebo držitel kuponu, ale v každém případě velký nákup“. Jedny závorky, jiná obchodní pravidla. Kdykoli se v podmínce potkají and a or, napiš závorky, i když nejsou nutné. Tvoje budoucí já to ocení.
Smíš na horskou dráhu?
Na dráhu smí, kdo měří aspoň 120 cm a zároveň je mu aspoň 10 let, nebo má doprovod. Výška je podmínka vždy. Vytvoř smi_a, smi_b, smi_c a smi_d.
vyska_a = 130
vek_a = 8
doprovod_a = False
vyska_b = 130
vek_b = 8
doprovod_b = True
vyska_c = 110
vek_c = 15
doprovod_c = True
vyska_d = 125
vek_d = 12
doprovod_d = False
# vytvoř smi_a, smi_b, smi_c a smi_d
Nejslavnější chyba s or
Česky řekneš „když je barva červená nebo modrá“. Přepsat to doslova do Pythonu je chyba, a to zákeřná, protože program se spustí.
barva = "zelená"
if barva == "červená" or "modrá":
print("Špatně: tohle se vypíše vždycky.")
if barva == "červená" or barva == "modrá":
print("Tohle se nevypíše.")
if barva in ("červená", "modrá"):
print("Tohle taky ne.")
print(barva == "červená" or "modrá")
Špatně: tohle se vypíše vždycky. modrá
or spojuje dvě samostatné podmínky. Vlevo je barva == "červená", vpravo jen text "modrá", a ten je neprázdný, tedy pravdivý. Správně je zopakovat celé porovnání, nebo použít in se skupinou hodnot v závorkách. Poslední řádek ukazuje, že výsledkem ani není True. Proč, to vysvětlí další část.
Pondělí není víkend
Kód tvrdí, že víkend je pořád. Oprav oba výpočty tak, aby vikend_1 a vikend_2 byly opravdu True nebo False.
den_1 = "pondělí"
den_2 = "neděle"
vikend_1 = den_1 == "sobota" or "neděle"
vikend_2 = den_2 == "sobota" or "neděle"
print(vikend_1, vikend_2)
Zkrácené vyhodnocení
Python je líný, a je to dobře. and i or čtou zleva a skončí, jakmile je výsledek jasný:
False and cokolije vždy nepravda, pravá strana se vůbec nespustí.True or cokolije vždy pravda, pravá strana se taky nespustí.
False and print("A: nevypíše se")
True and print("B: vypíše se")
True or print("C: nevypíše se")
False or print("D: vypíše se")
B: vypíše se D: vypíše se
Praktický význam: levá strana může hlídat pravou. Nejdřív ověříš, že je operace bezpečná, a teprve potom ji provedeš. Pořadí přitom rozhoduje.
lidi = 0
utrata = 900
if lidi > 0 and utrata / lidi > 200:
print("Drahý večer.")
print("Bezpečné pořadí prošlo.")
if utrata / lidi > 200 and lidi > 0:
print("Drahý večer.")
print("Sem už se nedostaneme.")
Bezpečné pořadí prošlo.
Kdy se vyhodnotí pravá strana výrazu a or b?
Pokud je a pravdivé, or už má výsledek. Na b dojde řada jen tehdy, když o výsledku ještě není rozhodnuto.
and a or vracejí jednu ze stran
Teď k tomu záhadnému výstupu. and a or ve skutečnosti nevracejí True nebo False. Vracejí tu hodnotu, u které skončily.
| Výraz | Když je a pravdivé | Když je a nepravdivé |
|---|---|---|
a or b | vrátí a | vrátí b |
a and b | vrátí b | vrátí a |
print(0 or 5)
print("" or "host")
print("Eva" or "host")
print(0 and 5)
print("Eva" and "Adam")
print(3 > 1 and "ano")
5 host Eva 0 Adam ano
Z toho plyne častý zápis výchozí hodnoty: jmeno = zadane or "host". Má ale háček. Nepozná rozdíl mezi „nezadáno“ a platnou nulou.
zadana_sleva = 0
sleva = zadana_sleva or 10
print("Špatně:", sleva)
sleva = zadana_sleva if zadana_sleva is not None else 10
print("Správně:", sleva)
Špatně: 10 Správně: 0
Zákazník měl mít slevu 0 a dostal 10. Druhý zápis se ptá přímo: je tu vůbec nějaká hodnota? Porovnání s None se v Pythonu píše slovem is.
Výchozí přezdívka
Když člověk nezadá nic, nebo jen mezery, má se použít přezdívka host. Jinak jeho text bez mezer na krajích. Vytvoř jmeno_a a jmeno_b.
zadano_a = " "
zadano_b = " Eva "
# vytvoř jmeno_a a jmeno_b
Který výraz znamená totéž co not (hotovo or zruseno)?
Podle De Morganova pravidla se při rozdělení negace or změní na and. Slovy: není hotovo a zároveň není zrušeno.
Pod kapotou · logické operátory nejsou běžné operátory
and a or nevolají žádnou metodu. Překládají se na podmíněné skoky: COPY, POP_JUMP_IF_FALSE nebo POP_JUMP_IF_TRUE. Bez toho by nešlo pravou stranu vynechat. Proto je nejde přetížit (návrh PEP 335 byl zamítnut) a NumPy s pandas používají &, | a ~. Ty se vyhodnotí vždy celé a mají vyšší prioritu než porovnání, odtud povinné závorky v (a > 1) & (b < 2). not jako jediný vrací vždy bool.
podminka = True
print(repr(podminka and "" or "záloha"))
print(repr("" if podminka else "záloha"))
print(not 5, not "")
print(True & False, 1 & 2, 1 and 2)
'záloha' '' False True False 0 2
p and x or yje idiom z doby před podmíněným výrazem (PEP 308). Selže, jakmile jexnepravdivé. V cizím kódu ho nahraď zax if p else y.notmá nižší prioritu než==, takženot a == bjenot (a == b). Naopaka == not bjeSyntaxError, je potřebaa == (not b).- Python nemá operátor
??. Návrh PEP 505 je odložený, takže se píšex if x is not None else y. Chybatimeout = timeout or 30, která změnítimeout=0na 30, je v produkčním kódu běžná. - XOR dvou boolů je
a != b. Unární~naboolje od 3.12 označené jako zastaralé, protože~Truedává-2. anyaalltaké zkracují, ale jen nad generátorem.any([drahe(x) for x in data])spočítá všechno předem.allnad prázdnou kolekcí vracíTrue, což v autorizačních kontrolách znamená „žádné pravidlo, tedy povoleno“.- Pořadí v
andje i otázka výkonu: levně a často nepravdivé podmínky patří dopředu. Nespoléhej ale na vedlejší efekty pravé strany, kód se pak špatně čte.
Vyzkoušej si: Pravdivostní tabulka
Přepínej hodnoty A a B, vyber výraz s and, or, not nebo xor a sleduj, kdy je výsledek pravdivý.