Lidsky řečeno
Funkce je automat. Vhodíš dovnitř číslo a vyjede z něj jedno číslo. Třeba taxi: pro každý počet ujetých kilometrů existuje jen jedna cena. Funkce neříká nic jiného než to, jak výstup závisí na vstupu. Graf je pak obrázek, na kterém to vidíš všechno najednou.
Co je funkce
Funkce přiřazuje každému x z definičního oboru právě jedno y. Píšeme y=f(x).
- Definiční obor D(f): všechna x, pro která má předpis smysl. Nesmíš dělit nulou a pod odmocninou (sudou) nesmí být záporné číslo.
- Obor hodnot H(f): všechna y, kterých funkce skutečně nabude.
| Funkce | D(f) | H(f) |
|---|---|---|
| y=1x−3 | x≠3 | y≠0 |
| y=√x−2 | x≥2 | y≥0 |
| y=x2+1 | všechna reálná čísla | y≥1 |
Graf funkce protne každá svislá přímka nejvýše jednou. Proto kružnice není graf žádné funkce.
Jaký je definiční obor funkce y=5x+4?
Jmenovatel se nesmí rovnat nule: x+4≠0, tedy x≠−4. Číslo 4 by jmenovatel nevynulovalo.
Lineární funkce
y=kx+q
- k je směrnice: říká, o kolik se změní y, když x vzroste o 1. Pro k>0 je funkce rostoucí, pro k<0 klesající, pro k=0 konstantní (vodorovná přímka).
- q určuje, kde přímka protne osu y, a to v bodě [0;q]. Změna q posune přímku nahoru nebo dolů.
- Graf je přímka. Rovnoběžné přímky mají stejné k.
- Průsečík s osou x (nulu) najdeš z y=0, tedy x=−qk.
Příklad 1. y=2x−4 je rostoucí. Osu y protíná v [0;−4], osu x v bodě, kde 2x−4=0, tedy v [2;0].
Příklad 2. Najdi přímku procházející body A[1;3] a B[3;7].
k=7−33−1=2
3=2·1+q⇒q=1
Přímka je y=2x+1. Zkouška: 2·3+1=7.
Kterým bodem prochází graf funkce y=3x−2?
Dosazení: 3·2−2=4. Bod [2;8] by patřil funkci y=3x+2 a bod [0;2] má špatně znaménko u q.
Procvič si lineární funkce
Rostoucí, nebo klesající?
Rozhodni podle znaménka směrnice.
Kvadratická funkce
y=ax2+bx+c
Kde a≠0. Graf je parabola. Pro a>0 je otevřená nahoru a její vrchol je minimum, pro a<0 dolů a vrchol je maximum.
- Vrchol má souřadnice xv=−b2a a yv=f(xv). Svislá přímka x=xv je osa souměrnosti.
- Nuly jsou kořeny rovnice ax2+bx+c=0, počítáš je jako v lekci o kvadratických rovnicích.
- Osu y parabola protíná v bodě [0;c]. Obor hodnot začíná (nebo končí) ve vrcholu.
Příklad 1. y=x2−4x+3. Je xv=2 a yv=4−8+3=−1, vrchol V[2;−1]. Nuly 1 a 3, osa y v [0;3], H(f): y≥−1.
Příklad 2. y=−x2+2x+3. Je xv=1 a yv=−1+2+3=4, vrchol V[1;4] je maximum, takže H(f): y≤4. Nuly z x2−2x−3=0 jsou −1 a 3.
Vrcholový tvar y=a(x−m)2+n má vrchol přímo v [m;n]. Funkce y=(x−2)2−1 je totéž co x2−4x+3: parabola y=x2 posunutá o 2 doprava a o 1 dolů.
Jaký je vrchol paraboly y=x2−6x+5?
xv=−−62=3, yv=9−18+5=−4. Hodnota [−3;32] vznikne, když zapomeneš na znaménko u b.
Nepřímá úměrnost
y=kx
Kde k≠0. Součin x·y=k je pořád stejný. Graf je hyperbola o dvou větvích, D(f): x≠0 a H(f): y≠0. Pro k>0 leží větve v 1. a 3. kvadrantu, pro k<0 ve 2. a 4.
Příklad. 6 dělníků postaví zeď za 10 dnů, k=6·10=60. Patnáct dělníků ji postaví za 60:15=4 dny.
Čtyři brigádníci vyplejí záhon za 6 hodin. Za jak dlouho ho vyplejí tři?
Je to nepřímá úměrnost, protože méně lidí potřebuje více času. Součin je 4·6=24, a tedy 24:3=8 hodin.
Exponenciální a logaritmická funkce (přehled)
Exponenciální funkce y=ax, kde a>0 a a≠1. D(f) jsou všechna reálná čísla, H(f): y>0. Graf vždy prochází bodem [0;1]. Pro a>1 roste, pro 0<a<1 klesá. Například 20=1 a 23=8.
Logaritmická funkce y=logax je k ní inverzní. D(f): x>0, H(f) jsou všechna reálná čísla, graf prochází bodem [1;0]. Platí log28=3, protože 23=8. Logaritmus nuly ani záporného čísla neexistuje. Grafy obou funkcí jsou souměrné podle přímky y=x.
Kolik je log381?
Hledáš exponent, na který musíš umocnit 3, aby vyšlo 81. Platí 34=81.
Čtení z grafu
- Hodnota f(a): výška grafu nad bodem x=a.
- Nuly: průsečíky s osou x. f(0): průsečík s osou y.
- Rostoucí a klesající: zleva doprava graf stoupá, nebo klesá.
- Maximum a minimum: nejvyšší a nejnižší bod grafu.
- D(f) je průmět grafu na osu x, H(f) průmět na osu y.
Graf funkce y=x2−4x+3 prozradí: f(0)=3, nuly 1 a 3, pro x<2 klesá, pro x>2 roste, minimum −1 je v x=2, D(f) jsou všechna reálná čísla a H(f): y≥−1.