Lidsky řečeno
Kvadratická rovnice je hádanka, ve které je neznámá ve čtverci. Chceš třeba čtvercový záhon o ploše 49 m². Hledáš číslo, které krát samo sebe dá 49. Takové číslo jsou dvě, 7 i −7. Záporná strana záhonu nedává smysl, ale rovnice to neví, a proto vždy najdeš obě řešení a teprve potom je posoudíš.
Jak kvadratická rovnice vypadá
Základní tvar:
ax2+bx+c=0
kde a≠0. Čísla a, b, c jsou koeficienty: a stojí u x2, b u x a c je absolutní člen. Rovnici nejdřív vždy upravíš do tohoto tvaru (všechno na jednu stranu, vpravo nula). Řešení se říká kořen. Kvadratická rovnice má v reálných číslech nejvýše dva kořeny.
Neúplné kvadratické rovnice
Neúplná je rovnice, ve které chybí b nebo c.
- Chybí b: izoluješ x2 a odmocníš. Dostaneš dva opačné kořeny, nebo žádný.
- Chybí c: vytkneš x. Součin je nula, když je nula aspoň jeden činitel.
x2−49=0⇒x2=49⇒x=±7
2x2+6x=0⇒2x(x+3)=0⇒x=0nebox=−3
Rovnice x2+9=0 nemá v reálných číslech řešení, protože čtverec nikdy není záporný.
Řešíme rovnici 3x2−12x=0. Jaké má kořeny?
Vytkneš: 3x(x−4)=0, tedy x=0 nebo x=4. Dělením x bys kořen 0 ztratil.
Rozklad na součin
Trojčlen x2+px+q rozložíš na (x−x1)(x−x2). Hledáš dvě čísla, jejichž součin je q a součet je −p. Ta čísla jsou kořeny.
- x2−5x+6=0: součin 6, součet 5, tedy 2 a 3. Rozklad (x−2)(x−3)=0 dá x=2 nebo x=3.
- x2+x−12=0: součin −12, součet −1, tedy 3 a −4. Rozklad (x−3)(x+4)=0 dá x=3 nebo x=−4.
Který rozklad patří k trojčlenu x2−7x+10?
Hledáš součin 10 a součet 7, tedy 2 a 5. Znaménka v závorkách jsou opačná než u kořenů, kořeny jsou kladné, proto (x−2)(x−5).
Diskriminant a vzorec pro kořeny
Funguje vždy. Z koeficientů spočítáš diskriminant a dosadíš:
D=b2−4ac
x1,2=−b±√D2a
| Diskriminant | Počet reálných kořenů |
|---|---|
| D>0 | dva různé |
| D=0 | jeden dvojnásobný, x=−b2a |
| D<0 | žádný |
Příklad 1. 2x2−7x+3=0. Je a=2, b=−7, c=3.
D=(−7)2−4·2·3=49−24=25x=7±54
Kořeny jsou x1=3 a x2=12.
Příklad 2. x2+2x=15. Nejdřív převedeš: x2+2x−15=0. Pak D=4+60=64 a x=−2±82, tedy x=3 nebo x=−5.
Příklad 3. x2+6x+9=0 má D=36−36=0, kořen je jediný: x=−3. A x2−2x+5=0 má D=4−20=−16, takže reálný kořen neexistuje.
Řešíme x2−4x+4=0. Co platí?
D=16−16=0, proto x=42=2. Je to (x−2)2=0.
Procvič si kvadratické rovnice
Viètovy vzorce
Když má rovnice ax2+bx+c=0 kořeny x1 a x2, platí
x1+x2=−ba
x1·x2=ca
U rovnice s a=1 je tedy součet kořenů −b a součin c. Využiješ je třikrát: ke zkoušce, k rychlému odhadu kořenů a k sestavení rovnice z kořenů, x2−(x1+x2)x+x1x2=0.
- Kořeny 4 a −1 mají součet 3 a součin −4, rovnice je x2−3x−4=0.
- Rovnice 2x2−6x−8=0 má součet kořenů 3 a součin −4, kořeny jsou 4 a −1.
Jaké kořeny má rovnice x2−9x+14=0?
Hledáš součin 14 a součet 9. Platí to jen pro 2 a 7. Dvojice 1 a 14 má součin 14, ale součet 15.
Kolik kořenů má rovnice?
Spočítej diskriminant a rozhodni.
Kvadratická nerovnice
Postup: nerovnici převedeš na tvar ax2+bx+c>0 (nebo <, ≥, ≤), najdeš kořeny a podíváš se na parabolu. Pro a>0 je parabola otevřená nahoru, tedy kladná mimo kořeny a záporná mezi nimi.
- x2−x−6>0: kořeny jsou −2 a 3, řešení je x<−2 nebo x>3.
- x2−4x+3<0: kořeny jsou 1 a 3, řešení je 1<x<3. Zkouška pro x=2: 4−8+3=−1<0.
Při ≥ a ≤ patří kořeny do řešení.
Jaké je řešení nerovnice x2−4x+3<0?
Kořeny jsou 1 a 3. Parabola s a=1>0 je záporná mezi kořeny, takže 1<x<3.