Lidsky řečeno
Statistika dělá z hromady čísel jednu větu, která se dá říct nahlas. Třída má ve čtvrtletce známky od jedničky po čtyřku a ty chceš vědět, jak to dopadlo celkově. Průměr, medián a modus jsou tři různé odpovědi na otázku „co je typické“. Pravděpodobnost pak říká, jak moc se můžeš spolehnout, že nastane to, co chceš.
Průměr, medián a modus
- Aritmetický průměr: součet hodnot děleno jejich počtem.
- Medián: prostřední hodnota seřazeného souboru. Při sudém počtu je to průměr dvou prostředních.
- Modus: nejčastější hodnota (může jich být víc).
Příklad 1. Body v testu: 3, 5, 5, 6, 8, 9 (už seřazené).
- Průměr: 3+5+5+6+8+96=366=6.
- Medián: prostřední jsou 5 a 6, tedy 5+62=5,5.
- Modus: 5.
Příklad 2. Soubor 2, 4, 4, 7, 9 má průměr 265=5,2, medián 4 a modus 4. Přidáme jednu extrémní hodnotu 100. Průměr skočí na 1266=21, ale medián je 4+72=5,5. Medián je proti odlehlým hodnotám odolný, průměr ne.
Jaký je medián čísel 7, 2, 9, 4, 4, 100?
Seřazeno je to 2, 4, 4, 7, 9, 100. Prostřední jsou 4 a 7, jejich průměr je 5,5. Číslo 4 je modus a 21 je aritmetický průměr.
K souboru 3, 5, 5, 6, 8, 9 přidáme hodnotu 100. Která z charakteristik polohy se změní nejvíc?
Průměr vzroste z 6 na 19,4, medián z 5,5 na 6 a modus zůstane 5. Průměr reaguje na každou hodnotu, medián a modus jen na pořadí a četnost.
Rozptyl a směrodatná odchylka
Průměr neříká, jak moc jsou data rozhozená. Soubory 4, 6, 6, 8 a 2, 6, 6, 10 mají oba průměr 6, ale druhý je rozptýlenější. Míru rozptýlení měří rozptyl: průměr čtverců odchylek od průměru m.
s2=(x1−m)2+(x2−m)2+…+(xn−m)2ns=√s2
Směrodatná odchylka s je odmocnina z rozptylu a má stejnou jednotku jako data.
Příklad 3. Data 3, 5, 5, 6, 8, 9 mají průměr 6.
- Odchylky od průměru: −3, −1, −1, 0, 2, 3.
- Jejich čtverce: 9, 1, 1, 0, 4, 9, součet 24.
- Rozptyl: s2=246=4, směrodatná odchylka: s=√4=2.
Pro první soubor 4, 6, 6, 8 vyjde s2=4+0+0+44=2, pro druhý s2=16+0+0+164=8. Některé učebnice a kalkulačky u vzorků dělí číslem n−1 (výběrový rozptyl). Pro tento výklad dělíme n.
Soubory A (4, 6, 6, 8) a B (2, 6, 6, 10) mají oba průměr 6. Co platí o jejich směrodatné odchylce?
Odchylky u B jsou ±4, u A jen ±2. Směrodatná odchylka měří vzdálenost od průměru, a ne samotný průměr.
Procvič si průměr, medián a modus
Čtení diagramů
Před čtením diagramu se podívej na osy, jednotky a nadpis. Pak teprve čísla.
- Sloupcový diagram porovnává četnosti kategorií.
- Spojnicový diagram ukazuje vývoj v čase.
- Kruhový diagram ukazuje podíly na celku. Výseč, která odpovídá podílu p, má středový úhel p·360°. Čtvrtina je tedy 90° a výseč 72° je 72360=20 %.
Příklad 4. Ve třídě se v testu objevily známky: jednička 4×, dvojka 8×, trojka 6×, čtyřka 2×.
- Počet žáků: 4+8+6+2=20.
- Průměr: 1·4+2·8+3·6+4·220=4620=2,3.
- Medián: 10. a 11. hodnota je dvojka, takže medián je 2. Modus je také 2.
Průměr, medián, nebo modus?
Klasická pravděpodobnost
Když jsou všechny výsledky pokusu stejně pravděpodobné, platí:
P(A)=početpříznivýchvýsledkůpočetvšechvýsledků
Hodnota je vždy mezi 0 (nemožný jev) a 1 (jistý jev). Opačný jev má pravděpodobnost 1−P(A). Když jsou dva pokusy nezávislé, pravděpodobnosti se násobí.
Příklad 5. Dvě kostky: součet 7 padne ve dvojicích (1,6), (2,5), (3,4), (4,3), (5,2), (6,1). Všech dvojic je 6·6=36, takže P=636=16.
Příklad 6. Dva hody kostkou, aspoň jedna šestka. Je snazší počítat opačný jev, tedy žádná šestka: 56·56=2536. Hledaná pravděpodobnost je 1−2536=1136.
Hodíme dvěma kostkami. Jaká je pravděpodobnost, že padne součet 7?
Příznivých dvojic je šest, protože (1,6) a (6,1) jsou různé výsledky. Všech je 36. Zlomek 112 vznikne, když dvojice počítáš bez pořadí.
Jaká je pravděpodobnost, že při dvou hodech kostkou padne aspoň jedna šestka?
Opačný jev (žádná šestka) má 2536, takže hledáme 1−2536=1136. Součet 16+16=13 počítá dvě šestky dvakrát.
Procvič si pravděpodobnost
Kombinatorika
Kombinatorika počítá, kolika způsoby lze něco vybrat nebo seřadit. Základem je faktoriál: n!=n·(n−1)·…·2·1, a platí 0!=1.
- Permutace (pořadí všech n prvků): P(n)=n!. Čtyři lidi do řady: 4!=24.
- Kombinace (výběr k z n, na pořadí nezáleží): C(n,k)=n!k!(n−k)!.
Příklad 7. Z 5 lidí vybíráme dvojici: C(5,2)=5!2!·3!=12012=10. Z deseti lidí tříčlenný výbor: C(10,3)=10·9·83·2·1=120.
Příklad 8. Ve třídě je 10 lidí, z toho 4 chlapci. Losujeme tříčlenný výbor. Pravděpodobnost, že v něm budou jen chlapci, je C(4,3)C(10,3)=4120=130.
Z deseti lidí vybíráš tříčlenný výbor, na pořadí nezáleží. Kolik je možností?
C(10,3)=10·9·83!=120. Číslo 720 je počet výběrů, kdy záleží na pořadí. Bez dělení 3!=6 by se každý výbor počítal šestkrát.