Lidsky řečeno
Odborný text je návod, ne vyprávění. Čtenář z něj má něco pochopit, takže autor nemůže mlžit, přeskakovat kroky ani spoléhat na pocity. Dobrý výklad je jako dobře označená turistická trasa: pořád je jasné, kde jsi, kam jdeš a jaká bude další značka.
Odborný text a jeho znaky
Odborný styl předává ověřené poznatky tak, aby je čtenář pochopil a mohl si je ověřit. Základním slohovým postupem je výklad: autor vysvětluje, proč něco platí, jak věc funguje a jaké má souvislosti. Netvrdí jen, jak věc vypadá, a nevypráví.
| Znak | Co to znamená v praxi |
|---|---|
| Objektivnost | opírá se o fakta, nehodnotí, nepoužívá „já“ ani „podle mě“ |
| Přesnost | slova mají jeden význam, údaje jsou konkrétní |
| Terminologie | používá odborné termíny a při prvním použití je vysvětlí |
| Spisovnost | žádná hovorová ani citově zabarvená slova |
Definice
Definice říká, co pojem znamená. Má dvě části: nadřazený pojem (do jaké skupiny věc patří) a odlišný znak (čím se liší od ostatních v té skupině).
- Rovnoběžník je čtyřúhelník (nadřazený pojem), jehož protější strany jsou rovnoběžné (odlišný znak).
| Chyba | Příklad | Proč je to špatně |
|---|---|---|
| Kruh | „Plavec je ten, kdo plave.“ | pojem se vysvětluje sám sebou |
| Příliš široká | „Stůl je kus nábytku se čtyřmi nohami.“ | podle ní by byla stolem i židle |
| Příliš úzká | „Kniha je tištěný text v pevných deskách.“ | vylučuje brožované knihy |
Která z vět je definice, která se točí v kruhu?
„Plavec“ a „plavání“ mají stejný kořen, pojem se tedy vysvětluje sám sebou. Ostatní věty uvádějí nadřazený pojem a odlišný znak.
Členění textu a výkladový postup
Text se člení na úvod, jádro (stať) a závěr. Úvod uvede téma a řekne, čím se text bude zabývat. Jádro téma rozvede. Závěr shrne hlavní zjištění. Odstavec obsahuje jednu myšlenku, nová myšlenka znamená nový odstavec. Delší text pomáhají zpřehlednit nadpisy, číslování, odrážky a tabulky.
Výklad zpravidla postupuje od známého k neznámému a od jednoduchého ke složitému. Pojem nejdřív vysvětlí a teprve potom ho používá. Příčinu uvádí před následkem. Pomáhá srovnání a příklad z běžného života.
Proč výklad vysvětlí nový termín dřív, než ho začne používat?
Výklad stojí na návaznosti: čtenář musí znát pojem dřív, než se na něm staví další myšlenka. Termín se navíc během textu nemá měnit.
Výtah, anotace a referát
Všechny tři útvary pracují s cizím textem nebo tématem, ale každý odpovídá na jinou otázku.
| Útvar | Co to je | Na co si dát pozor |
|---|---|---|
| Výtah | zkrácený záznam hlavních myšlenek textu, často v bodech | zachovej pořadí myšlenek a vynech příklady a vedlejší informace |
| Anotace | krátká charakteristika obsahu (2 až 5 vět): o čem text je, pro koho je | nepřevyprávěj celý text, neprozrazuj pointu |
| Referát | samostatné zpracování tématu z více zdrojů, písemné nebo ústní | úvod, jádro, závěr a seznam použitých zdrojů |
Citace je doslovně převzatý text v uvozovkách s uvedením zdroje. Parafráze je myšlenka vyjádřená vlastními slovy, zdroj uvést musíš i tak. Převzetí cizího textu nebo myšlenky bez uvedení zdroje se nazývá plagiát.
Čím se anotace liší od výtahu?
Anotace je několikavětá charakteristika obsahu. Výtah je zkrácený záznam myšlenek textu, zpravidla v pořadí, v jakém jdou za sebou.
Kdy jde o plagiát?
Plagiát znamená vydávat cizí práci za vlastní. Správně označená citace, parafráze se zdrojem i práce s více prameny jsou v pořádku.
Kritické čtení
Odborný vzhled ještě neznamená, že text je pravdivý. Při čtení si polož tyto otázky.
- Kdo text napsal a proč? Je autor podepsaný a odborně zdatný?
- Odkud vzal údaje? Dají se ověřit v jiném nezávislém zdroji?
- Je to fakt, nebo názor? Fakt se dá ověřit. Názor vyjadřuje hodnocení.
- Kdy vznikl a co chybí? Informace zastarávají a text může ukazovat jen jednu stranu.
Který znak nejvíc zvyšuje důvěryhodnost internetového textu?
Popularita, vzhled ani cizí slova pravdivost nezaručují. Ověřit tvrzení můžeš jen podle autora a zdrojů.
Fakt, nebo názor?
Vzor a rozbor
Vzor: výklad
Proč se studená sklenice zvenku orosí
Když postavíš na teplý stůl sklenici s ledovou vodou, po chvíli se zvenku pokryje drobnými kapkami. Voda přitom neprosákla sklem. Vznikla ze vzduchu v místnosti.
Vzduch obsahuje neviditelnou vodní páru. Teplý vzduch jí pojme víc než studený. Když se vzduch ochladí natolik, že už nedokáže udržet všechnu páru, část z ní se změní v kapalinu. Teplota, při které k tomu dojde, se nazývá rosný bod. Změna páry v kapalinu se označuje jako kondenzace.
U sklenice se děje právě to. Vzduch těsně u studeného povrchu se ochladí pod rosný bod, pára na skle zkondenzuje a vytvoří kapky. Čím je vzduch vlhčí, tím dříve se sklenice orosí. Proto to v suché místnosti trvá déle než v dusné kuchyni.
Vzor: anotace téhož textu
Text vysvětluje, proč se studená sklenice zvenku orosí. Popisuje vztah mezi teplotou vzduchu a množstvím vodní páry a zavádí pojmy rosný bod a kondenzace. Je určen čtenářům bez znalostí fyziky.
Rozbor
- Úvod přivádí k tématu známým jevem a staví otázku, na kterou jádro odpoví.
- Termíny (rosný bod, kondenzace) jsou vysvětleny hned při prvním použití a dál se nemění.
- Postup vede od příčiny (ochlazení vzduchu) k následku (kapky) a končí návratem k příkladu.
- Odstavce mají jednu myšlenku, jazyk je spisovný a bez emocí. Anotace říká jen, o čem text je a pro koho.
Kontrolní seznam pro tvůj text
- Mám jasné téma, úvod a odstavce, z nichž má každý jednu myšlenku?
- Je každý termín vysvětlen dřív, než ho použiji, a používám ho pořád stejně?
- Jsou všechna tvrzení fakta, která se dají ověřit? Nepsal jsem „podle mě“?
- Uvedl jsem zdroje, ze kterých jsem čerpal, a označil citace?
- Splňuje text požadavky zadání? (Rozsah a formální pravidla určuje škola, zeptej se učitele.)