Lidsky řečeno
Podstatná jména jsou předměty na stole. Přídavná jména je popisují („červený hrnek“), zájmena zastupují jejich jména, aby ses neopakoval, a číslovky je počítají. Všechny tři druhy se ohýbají a musí se shodovat s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě.
Přídavná jména
Ptáme se na ně otázkou jaký? který? čí? Dělí se na tři skupiny.
- Tvrdá (vzor mladý): mladý, mladá, mladé. V 1. pádu mají -ý, -á, -é.
- Měkká (vzor jarní): jarní, cizí, domácí. Mají ve všech rodech -í.
- Přivlastňovací (vzor otcův, matčin) říkají, komu něco patří: otcův, matčin, sestřin. Od mužských jmen se tvoří příponou -ův, od ženských příponou -in.
| Pád | mladý (m.) | mladá (ž.) | jarní (m.) | jarní (ž.) |
|---|---|---|---|---|
| 2. | mladého | mladé | jarního | jarní |
| 3. | mladému | mladé | jarnímu | jarní |
| 4. | mladého (živ.), mladý (neživ.) | mladou | jarního (živ.), jarní (neživ.) | jarní |
| 6. | o mladém | o mladé | o jarním | o jarní |
| 7. | mladým | mladou | jarním | jarní |
Shoda: koncovka přídavného jména se řídí podstatným jménem. V 1. pádu množného čísla mužského rodu životného je -í (mladí kluci, hodní lidé), u neživotných -é (mladé stromy). Ženský rod má -é (mladé ženy), střední -á (mladá města).
Stupňování. Přídavná jména označující vlastnost mají tři stupně: 1. stupeň (mladý), 2. stupeň (mladší) a 3. stupeň (nejmladší). Třetí stupeň vzniká předponou nej- před druhým.
- Pravidelné: silný, silnější, nejsilnější; nový, novější, nejnovější.
- Se změnou souhlásky: hezký, hezčí, nejhezčí; vysoký, vyšší, nejvyšší.
- Nepravidelné: dobrý, lepší, nejlepší; zlý, horší, nejhorší; velký, větší, největší; malý, menší, nejmenší.
Zájmena
Zájmena zastupují jména nebo na ně ukazují. Řadíme je do sedmi druhů, zvratná zájmena (se, si, sebe) patří k osobním.
| Druh | Příklady |
|---|---|
| osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni; zvratné se, si |
| přivlastňovací | můj, tvůj, náš, váš, jeho, její, jejich, svůj |
| ukazovací | ten, tento, onen, takový |
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
| vztažná | který, jenž, jaký, kdo, co |
| neurčitá | někdo, něco, nějaký, kdosi |
| záporná | nikdo, nic, žádný, ničí |
Doplň mě/mně a ti/tě
Číslovky
Ptáme se na ně kolik? kolikátý? kolikrát? Základní druhy jsou čtyři.
| Druh | Otázka | Příklady |
|---|---|---|
| základní | kolik? | jeden, dva, pět, sto |
| řadové | kolikátý? | první, druhý, třetí, stý |
| druhové | kolikerý? | dvojí, trojí, dvoje (boty), troje (kalhoty) |
| násobné | kolikrát? | jednou, dvakrát, mnohokrát |
Tvary dvoje, troje se pojí se jmény, která mají jen množné číslo (dvoje dveře).
| Pád | dva (m.) | dvě (ž., stř.) | tři | pět |
|---|---|---|---|---|
| 2. | dvou | dvou | tří | pěti |
| 3. | dvěma | dvěma | třem | pěti |
| 4. | dva | dvě | tři | pět |
| 6. | o dvou | o dvou | o třech | o pěti |
| 7. | dvěma | dvěma | třemi | pěti |
Roztřiď číslovky
Shoda s podstatným jménem
Jaký je 2. stupeň přídavného jména „dobrý“?
„Dobrý“ se stupňuje nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší. Tvar „lépe“ je 2. stupeň příslovce dobře.
Která věta je napsaná správně?
„Zeptat se“ se pojí s 2. pádem, tedy „mě“. Ve zbylých větách jsou „mě“ a „mně“ zaměněné.
Která z těchto číslovek je řadová?
Řadová číslovka odpovídá na otázku kolikátý. „Třikrát“ je násobná, „troje“ druhová a „tři“ základní.
Které spojení je správně?
Pro mužský rod platí „dva“, pro ženský a střední „dvě“. Slovo „město“ je střední rod, proto dvě města.
Který tvar přivlastňovacího přídavného jména píšeme s velkým písmenem?
Přivlastňovací přídavné jméno od vlastního jména osoby píšeme velkým (Petrův). Od obecných jmen (otec, matka, bratr) malým.