Lidsky řečeno
Čeština má několik dvojic, které se čtou stejně nebo skoro stejně: ú a ů, mě a mně, di a dě. Na sluch to nepoznáš. Pomůže ti poloha ve slově, otázka na pád a to, jak se slabika opravdu vyslovuje. Každá dvojice má jednoduchý test, který ti ušetří hádání.
Ú, nebo ů
Obě písmena znamenají dlouhé [ú], ale píšou se na jiných místech.
- Ú se píše na začátku slova (úkol, úterý, úřad) a po předponě nebo ve složenině (neúplný, bezúčelný, zúčastnit se, trojúhelník, pětiúhelník).
- Ů se píše uvnitř slova a na jeho konci, nikdy na začátku (dům, kůň, stůl, hradů, pánů, můj, tvůj, svůj).
Ve skupině slov se ů střídá s o, což ti může pomoct při ověření: kůň – koně, stůl – stolu, nůž – nože, vůz – vozy.
Doplň ú, nebo ů
Které slovo je napsáno správně?
Ú se píše na začátku slova a po předponě i ve složenině: bez-účelný, ne-úplný, z-účastnit se, troj-úhelník. V ostatních slovech by byl chybný zápis s ů.
Mě, nebo mně
Zájmeno já má tvary „mě“ a „mně“. Obě se vyslovují stejně, [mňe], proto se musí poznat podle pádu.
| pád | tvar | příklad | dosadíš |
|---|---|---|---|
| 2. pád (koho, čeho) | mě | bez mě | tebe |
| 3. pád (komu, čemu) | mně, mi | dej to mně | tobě |
| 4. pád (koho, co) | mě | vidí mě | tebe |
| 6. pád (o kom, o čem) | mně | o mně | o tobě |
| 7. pád (s kým, s čím) | mnou | se mnou | s tebou |
Test: dosaď „tebe“ nebo „tobě“. Pasuje „tebe“, piš mě. Pasuje „tobě“, piš mně.
Uvnitř slov žádný test pomocí zájmena nefunguje. Většina slov má mě: město, měsíc, měřit, měkký, země, změna, směr. Mně se píše hlavně v tvarech slov zapomenout, vzpomenout, připomenout (zapomněl, vzpomněl, připomněl) a ve slovech domněnka a pomněnka.
Doplň mě, nebo mně
Proč se v „Dej to mně“ píše mně?
„Dej to tobě“ dává smysl, ptáme se „komu?“, a to je 3. pád. Tvar „mě“ patří jen 2. a 4. pádu (tebe). Sedmý pád je „mnou“.
Které slovo je napsáno správně?
Tvar „zapomněl“ je od slovesa zapomenout, v něm se píše mně. „Město“ naopak mně nemá. Zapamatuj si skupinu: zapomněl, vzpomněl, připomněl, domněnka, pomněnka.
Bě, pě, vě, fě a dě, tě, ně
Po písmenech b, p, v, f se čtou slabiky s ě jako [bje], [pje], [vje], [fje]. Slabiky be, pe, ve se čtou bez j.
- bě, pě, vě: běh, běžet, oběd, pěna, pěkný, zpěv, věc, věta, věřit, vědět
- be, pe, ve: bez, pes, vesnice
- fě se píše jen v několika slovech, například fěrtoch.
Po d, t, n se píše ě, když se slabika čte [ďe], [ťe], [ňe]: děti, dělat, tělo, těžký, něco, někdo. Slabiky di, ti, ni se čtou [ďi], [ťi], [ňi]: dítě, dívka, ticho, tichý, nic, nikdo. Slabiky de, te, ne se čtou tvrdě: den, tenký, nebe.
Zájmena si ověř pádem: tě je 4. pád (vidím tě = vidím tebe), ti je 3. pád (dám ti = dám tobě). Ni je jedna žena (čekám na ni), ně je více lidí nebo věcí (čekám na ně).
Doplň slabiky s ě, nebo e, i
Které slovo je napsáno správně?
Po p se píše ě, když se slabika čte [pje]. Pěkný se čte [pjekný]. Správně je i běžet a vědět.
Čekám na kamarádku. Čekám na kamarády. Která dvojice je správně?
Jedna kamarádka je „na ni“, více kamarádů je „na ně“.
Která věta je správně?
„Ti“ je 3. pád (zavolám tobě). „Tě“ je 4. pád (viděl jsem tebe, slyším tebe). V „dám tě“ by mělo být „ti“.