Lidsky řečeno
Koncovka není věc sluchu, ale dohody. Podstatné jméno má rod a vzor a podle nich si vybere svou koncovku. Přídavné jméno a sloveso se mu pak přizpůsobí, jako když dva tanečníci drží stejný krok. Kdo ví, s kým tančí, nemusí hádat.
Rod a vzor: odkud se koncovka bere
Nejdřív urči rod, pak vzor. Vzor je slovo, které se skloňuje stejně jako to tvoje.
| rod | tvrdý vzor | měkký vzor |
|---|---|---|
| mužský životný | pán | muž |
| mužský neživotný | hrad | stroj |
| ženský | žena | růže, píseň |
| střední | město | moře |
Zvláštní vzory mají kost (ženský rod) a kuře a stavení (střední rod).
Koncovky podstatných jmen
Pravopis y/i tady vychází ze vzoru, ne z vyjmenovaných slov. Nejvíc chyb vzniká v množném čísle.
| vzor | 1. pád mn. č. | 6. pád mn. č. | 7. pád mn. č. |
|---|---|---|---|
| pán | ti páni | o pánech | s pány |
| muž | ti muži | o mužích | s muži |
| hrad | ty hrady | o hradech | s hrady |
| stroj | ty stroje | o strojích | se stroji |
| žena | ty ženy | o ženách | se ženami |
| růže | ty růže | o růžích | s růžemi |
| píseň | ty písně | o písních | s písněmi |
| kost | ty kosti | o kostech | s kostmi |
| město | ta města | o městech | s městy |
| moře | ta moře | o mořích | s moři |
| kuře | ta kuřata | o kuřatech | s kuřaty |
| stavení | ta stavení | o staveních | se staveními |
- 1. pád množný, mužský životný: vždy -i (ti páni, ti muži).
- 7. pád množný, mužské vzory: tvrdé -y (s pány, s hrady), měkké -i (s muži, se stroji).
- 6. pád množný: tvrdé -ech (o hradech), měkké -ích (o strojích), u vzoru žena -ách.
Doplň koncovky podstatných jmen
Proč se píše „Ti muži byli doma“, ale „Ty stroje byly doma“?
U mužského rodu rozhoduje životnost: muži jsou osoby (ti), stroje věci (ty). Muž i stroj mají měkký vzor, takže na tvrdosti vzoru to nezáleží.
Proč se píše „o hradech“, ale „o strojích“?
Ve 6. pádě množném mají tvrdé vzory -ech (o hradech) a měkké -ích (o strojích). Oba vzory jsou mužského rodu a neživotné.
Přídavná jména tvrdá a měkká
Přídavné jméno se řídí podstatným jménem. Tvrdá mají vzor mladý (-ý, -á, -é), měkká vzor jarní (-í ve všech rodech).
| tvar | tvrdé (mladý) | měkké (jarní) |
|---|---|---|
| jednotné číslo, mužský, ženský, střední rod | mladý muž, mladá žena, mladé město | jarní muž, jarní žena, jarní město |
| množné číslo, mužský životný | mladí muži | jarní muži |
| množné číslo, mužský neživotný a ženský | mladé hrady, mladé ženy | jarní hrady, jarní ženy |
| množné číslo, střední | mladá města | jarní města |
| 7. pád množný | s mladými muži | s jarními muži |
U tvrdých přídavných jmen má mužský životný -í (mladí muži, u některých slov se mění i souhláska: dobří, velcí), neživotný -é (mladé hrady). Měkké je stejné všude.
Která dvojice spojení je pravopisně správně?
U mužského rodu rozhoduje životnost: životné (muži) má -í, neživotné (hrady) má -é.
Shoda přísudku s podmětem
U příčestí minulého (četl, byl, přišel) se koncovka řídí podmětem. Y/I rozhoduje v množném čísle:
| podmět v množném čísle | příčestí | příklad |
|---|---|---|
| mužský životný | -li | muži četli |
| mužský neživotný | -ly | stroje byly |
| ženský | -ly | ženy četly |
| střední | -la | města byla |
- Několikanásobný podmět: je-li mezi podměty aspoň jeden mužský životný, píšeš -li (chlapec a dívka přišli). Jinak -ly (strom a keř rostly).
- Podmět není nejbližší slovo: „Stroje z té dílny byly staré.“ Podmět jsou stroje, ne dílna.
- Slovo děti je ženského rodu: děti byly, děti hrály.
- Pozor: „-li“ patří jen mužskému životnému rodu. Muži přišli, ale ženy a stroje přišly.
Doplň příčestí minulé
Který tvar patří do věty „Chlapci a dívky … ve třídě“?
Mezi podměty jsou chlapci, tedy mužský životný rod. Proto se píše -li. Jen kdyby šlo výhradně o dívky, bylo by seděly.
Který tvar patří do věty „Strom a keř … u cesty“?
Strom i keř jsou mužský neživotný rod, takže mezi podměty není mužský životný. Píše se -ly.
Zájmena ti a ty
Ukazovací zájmeno se v 1. pádě množném řídí rodem. Ti patří jen mužskému rodu životnému (ti muži, ti psi). Všechno ostatní má ty (ty stroje, ty ženy, ty stromy), u středního rodu ta (ta města). Zvíře je životné, strom ne: ti psi štěkali, ty stromy šuměly.