- Autor
- Karel Čapek (1890–1938), český spisovatel, dramatik a novinář
- Literární druh
- drama (hra určená k divadelnímu provedení, děj stojí na dialozích a jednání postav)
- Žánr
- antiválečné drama (s rysy antiutopie, varuje před militarismem a zneužitím moci)
- Doba děje
- 30. léta 20. století
- Místo děje
- blíže neurčená evropská země (neurčitost má zdůraznit, že varování platí obecně)
- Literární období
- demokratický humanismus (meziválečná česká literatura, 20. až 30. léta 20. století)
- Vznik
- 1937 (v témže roce měla hra premiéru v Národním divadle)
- Kompozice
- tři akty v chronologickém pořadí, napětí stoupá až k tragickému závěru
Dílo za 30 sekund
Evropou se šíří smrtelná nemoc, na kterou existuje lék, jenže ho má jediný lékař. Dr. Galén ho vydá, jen když státy přestanou chystat válku. Maršál, diktátor, a zbrojař baron Krüg mír odmítají. Nakonec onemocní i sám Maršál, jenže cestu k němu zablokuje dav, který Galéna ubije. S ním zmizí i lék.
Koho postihuje bílá nemoc?
Nemoc napadá pouze lidi starší čtyřiceti let, tedy generaci, která rozhoduje o válce.
Postavy
Tři hlavní postavy se k sobě hodí jako tři názory na válku: lékař, diktátor a zbrojař. Mezi vedlejší patří lékařský profesor a dav, který rozhodne o konci hry.
Dr. Galén
Lékař s podmínkouVenkovský lékař, který objevil lék na bílou nemoc. Odmítá ho vydat, dokud státy nepřestanou chystat válku. Je humanista a pacifista, věří, že rozum a dialog mohou válku zastavit. Na konci ho zničí iracionální síla davu.
Poznáš podle: léku, který nevydá bez podmínky míru.
Maršál
Diktátor milující vítězstvíVůdce blíže neurčeného státu. Věří, že vítězná válka je cennější než mír a že krev padlých dělá z kusu země vlast. Připomíná dobové fašistické diktátory, třeba Mussoliniho nebo Hitlera. Teprve tváří v tvář vlastní smrti souhlasí s uzavřením míru.
Poznáš podle: vojenského titulu místo občanského jména a řečí o hrdinech.
Baron Krüg
Obchodník se zbraněmiZbrojní průmyslník, pro nějž je válka především byznys. Představuje ekonomické zájmy, které stojí za militarismem. Galénovu podmínku, aby se přestalo zbrojit, odmítá stejně jako Maršál.
Poznáš podle: jména, které zní jako německé slovo pro válku.
Profesor Sigelius
Zástupce oficiální medicínyLékař a profesor z velké kliniky, kde se nemoc zkoumá a léčí. Stojí za ním oficiální věda a Galén k němu přichází se svým lékem. Ukazuje, že i vzdělaní lidé se v hlavním střetu hry musejí rozhodnout, na čí straně stojí.
Poznáš podle: prostředí kliniky, ve které působí.
Dav
Zfanatizovaný davKolektivní postava, která se objeví v závěru hry. Je poslušná heslům a nechá se vyhecovat. Surově ubije Galéna na cestě k Maršálovi a rozšlape i lék, tedy naději pro nemocné.
Poznáš podle: toho, že ve finále zabije toho, kdo chce zachránit všechny.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Pro koho je válka především výdělečný byznys?
Krüg vyrábí zbraně a představuje ekonomické zájmy za militarismem. Maršál válku vnímá jako ideový nástroj, ne jako obchod.
Děj ve třech aktech
Hra má tři akty a děj plyne chronologicky, bez návratů do minulosti.
- První akt: Evropou se šíří bílá nemoc, nakažlivá a smrtelná, postihuje jen lidi nad čtyřicet let. Venkovský lékař Dr. Galén objeví lék, ale odmítá ho vydat, dokud mocnosti nezastaví válečné přípravy.
- Druhý akt: Galén jedná s baronem Krügem, který vyrábí zbraně, a s Maršálem, který se chystá na válku. Oba jeho podmínku odmítají. Maršál věří, že vítězná válka je cennější než mír.
- Třetí akt: Bílá nemoc zasáhne i samotného Maršála. Tváří v tvář vlastní smrti a neúspěchu ve válce se smířil s uzavřením míru. Galén k němu spěchá s lékem, ale na cestě ho zfanatizovaný dav surově ubije. Lék je rozšlapán a naděje na záchranu Maršála i ostatních nemocných mizí.
Za jakou podmínku je Galén ochoten vydat lék?
Galén chce využít lék jako nástroj k vyjednávání: za léčbu žádá mír.
Kdo zmaří Galénovu cestu k Maršálovi?
Galéna ubije dav a lék je rozšlapán. Největší hrozbou tak není diktátor, ale masa, kterou lze zmanipulovat.
Čí je to názor?
Roztřiď výroky podle toho, komu patří.
O čem hra je
Čapek napsal hru v roce 1937 jako přímou reakci na vzestup fašismu a nacismu. Chtěl ukázat, že militarismus a válečné tažení vedou k tragédii, a to i pro ty, kdo je prosazují. Galén zosobňuje morálního intelektuála, který věří, že rozum a dobro válku zastaví. Jeho smrt ukazuje, že situace zašla příliš daleko.
Hlavní téma: střet humanismu a militarismu. Čapek nenabízí snadné řešení: humanismus má pravdu, a přesto prohraje.
Další témata:
- Morální zodpovědnost jednotlivce: i jeden člověk se může postavit režimu a mít reálnou šanci zabránit katastrofě.
- Manipulace masami: největší hrozbu nepředstavuje diktátor, ale dav, který lze zmanipulovat a který zničí i vlastního zachránce.
Motivy:
- Nemoc jako metafora: bílá nemoc symbolizuje válečné šílenství, které se šíří Evropou. Postihuje lidi nad čtyřicet, tedy generaci, která válku rozpoutává, ne tu, která v ní umírá.
- Hrdinství a zbabělost: Maršál glorifikuje hrdiny, Galén ironicky poznamenává, že hrdinové bývali vzadu.
- Vlast a oběť: Maršál tvrdí, že krev padlých dělá z kusu země vlast. Čapek tuto myšlenku vyvrací tragickým závěrem.
- Lék jako podmínka: Galénův lék je nástrojem vyjednávání. Ukazuje, že věda a etika nemohou být odděleny od politiky.
Jaké poselství Čapek hrou předává?
Hra varuje před militarismem. Čtenář má pocítit naléhavost zasáhnout proti zlu dřív, než bude pozdě.
Autor a doba
Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25. prosince 1938 v Praze. Studoval filozofii v Praze, Berlíně a Paříži, pracoval jako novinář a dramaturg, byl dlouholetým redaktorem Lidových novin a blízkým přítelem prezidenta T. G. Masaryka.
Bílou nemoc napsal jako přímou reakci na nástup Hitlera a Mussoliniho. Čapek věřil v sílu dialogu, rozumu a demokracie. Přijetí Mnichovské dohody ho zdrtilo a zemřel na zápal plic o Vánocích 1938, ještě před nacistickou okupací. Hra měla premiéru v Národním divadle v roce 1937 a záhy byla přeložena do mnoha jazyků.
Demokratický humanismus byl proud meziválečného Československa spojený s okruhem kolem T. G. Masaryka a Lidových novin. Autoři v něm reagovali na filozofické a společenské otázky. V Bílé nemoci ho ztělesňuje Galén. Čapek ale nenabízí happy end, protože humanismus na konci prohraje.
Zajímavost: po vpádu nacistů do Československa v březnu 1939 si pro Čapka přišlo gestapo. Netušilo, že spisovatel zemřel o tři měsíce dřív.
Další Čapkova díla:
- R.U.R. (1921): sci-fi drama, v němž Čapek poprvé použil slovo robot. Varuje před odcizením člověka od práce.
- Věc Makropulos (1922): drama o ženě, které elixír věčného mládí vzal smysl života.
- Válka s mloky (1936): satirický román o civilizaci, která si sama vychová svého ničitele.
- Matka (1938): poslední drama, v němž matka postupně ztrácí všechny syny ve válkách.
Které Čapkovo dílo je sci-fi drama, v němž poprvé zazní slovo robot?
R.U.R. vyšlo v roce 1921. Válka s mloky je satirický román, Věc Makropulos drama o elixíru mládí a Matka antimilitaristické drama z roku 1938.
Jazyk a rozbor ukázky
Jazyk je spisovná čeština. Repliky jsou krátké a sekané a dávají dialogu ostrý, intelektuální tón. Maršál používá vznešené obraty spojené s válkou, Galén jeho jazyk přejímá, ale sarkasticky. Z toho vzniká kontrast vznešené rétoriky a ironie. Každá postava navíc symbolizuje jeden myšlenkový proud.
Mluvící jména: Galén odkazuje na antického lékaře Galéna. Označení Maršál nahrazuje občanské jméno vojenskou hodností a ukazuje jeho posedlost armádou. Jméno Krüg zní podobně jako německé slovo Krieg, tedy válka.
V ukázce, kde se Maršál s Galénem přou o válku, najdeš:
- Antiteze: protiklad dvou myšlenek, mír je lepší než válka × vítězná válka je lepší než mír. Pojmenovává názorové postoje obou postav.
- Gradace: Maršál stupňuje kus země, vlast, národ a hrdinové. Ukazuje, že válka má pro něj ideologickou funkci.
- Ironie: Galénova poznámka, že hrdinové bývali vzadu, je hořká ironie. Říká opak toho, co se míní.
- Vojenská terminologie: výrazy jako padlí, zákopy a vítězná válka ukotvují dialog v militaristickém světě.
Co znamená jméno barona Krüga, které zní jako německé slovo?
Krüg zní podobně jako německé Krieg, válka. Jméno tedy prozrazuje, v čem postava podniká.
Jaká figura vznikne, když Maršál staví vedle sebe výroky mír je lepší než válka a vítězná válka je lepší než mír?
Antiteze staví proti sobě dva protikladné názory, tady Galénův a Maršálův.