- Autor
- Alois Mrštík (1861–1925) a Vilém Mrštík (1863–1912), moravští bratři spisovatelé
- Literární druh
- drama (dialogická forma určená k jevištnímu provedení)
- Žánr
- realistické vesnické drama (zobrazuje skutečný život moravské vesnice a končí tragickou vraždou)
- Doba děje
- konec 19. století
- Místo děje
- moravská vesnice (Lízalova chalupa, hospoda a Vávrův mlýn, inspirací byla skutečná obec na Slovácku)
- Literární období
- realismus (s prvky naturalismu, konec 19. století)
- Vznik
- 1894 (premiéra v Národním divadle 9. května 1894)
- Kompozice
- pět dějství v chronologickém pořadí, vrchol ve 5. dějství
Dílo za 30 sekund
Maryša miluje chudého Francka, ale otec ji provdá za bohatého vdovce Vávru. Po svatbě ji manžel týrá a nutí k dřině. Když se Francek vrátí z vojny a chce ji odvést do Brna, Maryša ze studu odmítne. Nakonec Vávrovi nasype jed do kávy a po jeho smrti se klidně přizná.
Za koho chce otec Maryšu provdat?
Otec chce pro dceru majetek a jistotu, a proto vybere zámožného mlynáře Vávru, který je vdovec.
Postavy
Čtyři hlavní postavy jsou Maryša, její otec Lízal, manžel Vávra a milý Francek. Mezi vedlejší patří matka Lízalka a sousedé.
Maryša
Dcera, kterou prodajíMladá dcera sedláka Lízala. Miluje chudého Francka, ale rodiče ji provdají za vdovce Vávru. Z odhodlané dívky se stane utýraná žena. Nakonec Vávru otráví.
Poznáš podle: otrávené kávy a klidného přiznání v závěru.
Vávra
Lakomý bohatý mlynářBohatý mlynář a vdovec. Je lakomý a hrubý, s Maryšou se ožení kvůli penězům. Týrá ji, bije ji a nutí ji k dřině. Zemře otrávenou kávou.
Poznáš podle: mlýna a hrubého zacházení s manželkou.
Francek
Chudý milovaný mládenecMaryšina první láska, chudý mladík. Odchází na vojnu, vrací se s nadějí i pomstou. Marně prosí Maryšu, aby s ním odjela do Brna.
Poznáš podle: vojny a nabídky útěku do Brna.
Lízal
Chvástavý lakomý otecLakomý sedlák, který dceru prodá pro věno a sociální jistotu. V hospodě se opilý chvástá bohatstvím a svými koňmi.
Poznáš podle: chlouby koňmi a hospody.
Lízalka
Matka na straně otceMaryšina matka. Přemlouvá dceru, aby se vdala za Vávru, kvůli věnu a jistotě. Dceřino štěstí jí je při tom podřízené.
Poznáš podle: přemlouvání dcery ke sňatku.
Sousedé
Vesnice jako svědekKolektivní postava, která dění sleduje a soudí. Maryša se před nimi stydí, proto s Franckem neuteče. Po vraždě jim otevře dveře a ona sama jim oznámí, co udělala.
Poznáš podle: toho, že se před nimi Maryša stydí a že jim na konci otevře dveře.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Děj v pěti dějstvích
- První dějství: Maryša miluje chudého Francka, ale otec Lízal ji chce provdat za bohatého vdovce Vávru. Matka Lízalka ji přemlouvá kvůli věnu a jistotě. Maryša se pod tlakem podvolí. Francek odchází na vojnu.
- Druhé dějství: svatba Maryši s Vávrou. Nevěsta se brání, hosté slaví. Rodiče se na hostině dohadují o věně.
- Třetí dějství: muži pijí v hospodě. Opilý Lízal nadává na zetě Vávru i na syna a chvástá se koňmi a hospodářstvím. Maryša doma v mlýně strádá a poznává manželovu lakotu.
- Čtvrté dějství: Vávra Maryšu bije a nutí k dřině. Z vojny se vrací Francek a prosí ji, aby s ním utekla do Brna za prací. Maryša odmítne ze studu před celou vesnicí a rodinou.
- Páté dějství: ráno v kuchyni Maryša nasype jed do kávy. Vávra ji vypije, svíjí se v křečích a umírá u stolu. Maryša otevře dveře sousedům a s klidem se přizná k činu.
Proč se Maryša vdá za Vávru?
Maryša Vávru nemiluje, rodiče jí ale nedají na vybranou, protože chtějí bohatého zetě.
Kam Francek odejde po prvním dějství?
Odchází na vojnu a vrací se až ve čtvrtém dějství. Do Brna Maryšu zve teprve potom.
Proč Maryša odmítne utéct s Franckem do Brna?
Maryša se bojí hanby před celou vesnicí a rodinou. Francka stále miluje, ale společenský tlak je silnější.
Co Maryša udělá po Vávrově smrti?
Maryša nic nezakrývá. Otevře dveře sousedům a s klidem se k činu přizná.
Čí zájem, čí cit?
Roztřiď, co koho pohání.
O čem hra je
Bratři Mrštíkové ukazují, jak vesnická společnost ničí svobodu jednotlivce. Rodiče si dětí cení jen jako věci na prodej, pro věno a postavení. Maryša se stává obětí lakoty, zvyku a mužské moci. Na vesnici je bezmocná, a tak sáhne po jedu v kávě. Vražda je zároveň protest proti útlaku i sebezničení mladého života.
Témata:
- Nucený sňatek: sňatek z donucení, kdy o dceři rozhodují rodiče. Maryša je provdána pro peníze a pozemky, ne z lásky.
- Chamtivost a věno: věno slouží jako měřítko hodnoty člověka. Lízal i Vávra vše poměřují penězi a půdou.
- Ženský úděl: žena na vesnici nemá hlas. Patří otci, pak manželovi. Jedinou cestou ven se stává vzpoura nebo zločin.
Motivy:
- Otrávená káva: jed v kávě je symbol zoufalství a pomsty. Maryša jediným krokem ukončí manželovo trápení i své ponížení.
- Věno a peníze: procházejí celou hrou, určují, kdo si koho vezme.
- Hospoda a opilství: hospoda je středisko mužského světa. Lízal tam pije a chvástá se, doma se zatím rozhoduje o osudech dětí.
Co je hlavní myšlenka hry?
Maryša je obětí zvyku, lakoty a mužské moci. Hra ukazuje, jak tlak vesnice mladého člověka zničí.
Autor a doba
Alois Mrštík (1861–1925) a Vilém Mrštík (1863–1912) byli bratři a moravští spisovatelé. Narodili se v Jimramově, později žili v Divákách na jižní Moravě. Alois byl učitel, Vilém literární kritik a překladatel. Společně zachytili život na moravské vesnici. Vilém poznal v Praze literární kruhy, překládal Tolstého a Dostojevského. Alois sbíral materiál přímo v Divákách.
Maryša vychází z doslechnuté skutečné události o ženě, která otrávila manžela. Hra měla premiéru v Národním divadle 9. května 1894 a stala se základem českého realistického dramatu. Vilém spáchal v roce 1912 v Divákách sebevraždu, Alois pokračoval v samostatné tvorbě až do své smrti v roce 1925.
Realismus je umělecký směr 2. poloviny 19. století, který vznikl jako reakce na romantismus. Snaží se věrně zobrazit skutečný život včetně sociálních problémů. Postavy jsou typizované a jazyk je blízký mluvě své doby. Vyhraněnou podobou realismu je naturalismus (Émile Zola), který zdůrazňuje vliv dědičnosti a prostředí. V Maryše se realismus projevuje přesným zachycením moravské vesnice a jejích zvyků. Postavy mluví hanácko-slováckým dialektem, jsou sociálně typizované (bohatý sedlák, chudý mládenec, opilý patriarcha). Dílo ukazuje tlak společenských konvencí na jedince a končí tragicky bez smíření.
Další díla autorů:
- Rok na vsi (1903–1904): rozsáhlá kronika vesnického života v Habrůvce, zachycuje rok v cyklech ročních období.
- Pohádka máje (1897): lyrický román Viléma Mrštíka o lásce pražského studenta a venkovské dívky.
- Santa Lucia (1893): naturalistický román Viléma Mrštíka o chudém studentovi, který umírá v Praze.
- Anežka (1899): drama Aloise Mrštíka, vesnická tragédie o chudé dívce svedené synem bohatého sedláka.
Současníci: Gabriela Preissová (Gazdina roba, 1889), Alois Jirásek, Karel Václav Rais (Zapadlí vlastenci, 1894).
Kdo napsal vesnickou tragédii Gazdina roba z roku 1889?
Gazdina roba je dílo Gabriely Preissové. Jirásek psal historické prózy, Rais vesnickou prózu a Vilém Mrštík napsal Pohádku máje a Santa Lucii.
Čím se Maryša projevuje jako realistické dílo?
Realismus se snaží zachytit skutečný život a jazyk. Fantastický příběh a alegorie patří k jiným dílům a směrům.
Jazyk a rozbor ukázky
Jazyk je silný moravský dialekt, hovorové výrazy a nadávky. Věty jsou krátké a přerušované pauzami a zvoláními, což vytváří dojem živé mluvy. Typický je kontrast: Lízal se chlubí a srovnává se svým zetěm, synem.
V ukázce, kde Lízal nadává a chlubí se koňmi, najdeš:
- Epizeuxis: opakování téhož slova bezprostředně za sebou, třeba nedám, nedám a nic, nic. Ukazuje Lízalovu opileckou tvrdohlavost.
- Moravský dialekt: Lízal mluví hanácko-slováckým nářečím, což dodává hře atmosféru a autenticitu moravské vesnice.
- Hyperbola: zveličení, třeba že jeho koně by jedním tropem objeli celou Moravu. Nadsázka prozrazuje samolibost a opileckou pýchu.
- Řečnická otázka: otázka bez očekávané odpovědi, třeba kde má brát peníze na vypomáhání zeti. Zdůrazňuje, že nemá odkud brát.
Jakou figurou je Lízalovo opakování nedám, nedám a nic, nic?
Epizeuxis je opakování stejného slova hned za sebou. Zdůrazňuje Lízalovu tvrdohlavost.
Co ukazuje Lízalova hyperbola o koních, kteří by objeli celou Moravu?
Hyperbola je zveličení. Lízal se chlubí koňmi, ačkoli má vlastně jen starosti s penězi.