0 dní v řadě · 0 bodů

Kniha 29 z 30

Tyrolské elegie

Karel Havlíček Borovský

Čeština: povinná četba · 20 min

Tyrolské elegie Karla Havlíčka Borovského: satira na Bachův absolutismus ukrytá do básně o vlastní deportaci. Postavy, děj, jazyk, kartičky a kvízy.

Autor
Karel Havlíček Borovský (1821–1856), český novinář, básník a satirik
Literární druh
lyrika s epickými prvky (báseň líčí konkrétní událost, ale převládá osobní výpověď a satira)
Žánr
satirická báseň (lyrickoepická, s elegickým nářkem obráceným v ironii)
Doba děje
prosinec 1851 (noc před odvozem a cesta do exilu)
Místo děje
cesta z Německého Brodu do Brixenu (Tyrolsko, Rakouské císařství)
Literární období
realismus (50. léta 19. století, závěr národního obrození)
Vznik
kolem 1851–1852 (napsáno v exilu, vyšlo až 1861, pět let po autorově smrti)
Kompozice
9 zpěvů s čtyřverším ABCB (chronologická stavba s rámcem, úvodní oslovení měsíce se vrací v závěru)

Dílo za 30 sekund

Básník je v noci odvezen policií do vyhnanství. Karel Havlíček Borovský v básni vypráví o vlastním zatčení a cestě do Brixenu v Tyrolsku. Mluví k měsíci, jako by to byl jediný věrný přítel. Pod smutným nářkem se ale skrývá ironie a útok na rakouskou vládu, která chce vodit národy na šňůře, a přitom neudrží ani vlastní povoz.

Kvíz

Proč je název Tyrolské elegie ironický?

Postavy

Tyrolské elegie nemají klasické postavy jako román. Hlavní trojice je básník, měsíc a policejní komisař. Dvě vedlejší postavy jsou členové básníkovy rodiny, se kterými se loučí.

hlavní postava

Lyrický subjekt

Vyhnaný básník

Karel Havlíček sám. Píše v ich-formě a líčí vlastní deportaci do exilu za kritiku vlády. Zachovává si ironický odstup, takže ze křivdy dělá veřejný útok na absolutismus. Neztrácí klid, dokonce se při cestě baví na úkor stráže.

Poznáš podle: že mluví v první osobě o vlastním zatčení a posmívá se vládě.

hlavní postava

Měsíc

Tichý společník

Oslovený svědek noční scény. Není postavou v dějovém smyslu, ale je jediným posluchačem básníkovy zpovědi. Básník ho prosí, aby nespěchal a chvíli s ním pobyl. Dává vyhnanci pocit, že není úplně sám.

Poznáš podle: oslovení „Sviť, měsíčku“ a toho, že mluví jen básník.

hlavní postava

Dedera

Policejní komisař

Skutečná postava, rakouský úředník. V noci 16. prosince 1851 v Německém Brodě zabouchal na dveře a přivezl Havlíčkovi rozhodnutí o okamžitém odvozu. V básni vystupuje spíš jako neosobní představitel režimu než jako člověk s vlastním charakterem.

Poznáš podle: nočního zabouchání na dveře s příkazem k odvozu.

vedlejší postava

Julie

Loučící se manželka

Básníkova manželka. V noci před odjezdem se s ní Havlíček loučí a balí věci. V básni se objeví spíš jako součást rodinné scény než jako samostatná postava. Připomíná, že deportace zasáhla i jeho blízké.

Poznáš podle: jména a nočního loučení před odjezdem.

vedlejší postava

Zdeňka

Malá dcera

Básníkova malá dcera. V noci se s ní otec loučí společně s manželkou Julií. Dodává scéně loučení citový náboj a ukazuje, že vyhnanství bolí i v rodině.

Poznáš podle: že je zmíněna jako „malá dcera“ při loučení.

Spoj dvojice

Kdo je kdo?

Spoj postavu s tím, co o ní platí.

Děj v 5 krocích

  1. Oslovení měsíce. V noci básník osloví měsíc jako jediného svědka a prosí ho, aby se zastavil a pobyl s ním. Vrací se k 16. prosinci 1851.
  2. Zatčení. V Německém Brodě zabouchal na dveře policejní komisař Dedera. Přinesl příkaz k okamžitému odvozu. Básník dostal jen pár hodin na přípravu.
  3. Loučení. V noci se loučí s manželkou Julií a malou dcerou Zdeňkou a balí si věci.
  4. Cesta. Kočár vyráží pod policejním doprovodem směrem do Alp. V tyrolských horách se vůz na ledě převrátí, stráž skončí ve škarpě a spoutaný básník jede dál.
  5. Závěr. Z té absurdní nehody básník udělá obraz „obráceného světa“ a zaútočí na rakouskou vládu. Po příjezdu do Brixenu se text vrací k oslovení měsíce, který zůstává jediným věrným společníkem v exilu.
Kvíz

Co se stane se stráží na cestě tyrolskými horami?

Kvíz

Kdo přivezl Havlíčkovi rozhodnutí o deportaci?

Spoj dvojice

Části děje

Spoj část děje s tím, co se v ní stane.

O čem báseň je

Hlavní myšlenka: z osobní křivdy se stává útok na Bachův absolutismus. Místo vážného elegického nářku Havlíček volí satiru a hovorový jazyk. Rakouská vláda tu působí směšně, ne hrozivě. Zlomový je obraz převráceného světa: stráž leží ve škarpě, kdežto spoutaný básník jede dál. Ukazuje to slabost režimu, který chce vodit národy na šňůře, ale neudrží ani vlastní povoz. Báseň tak dokazuje, že politická pravda se dá říct lépe vtipem než pamfletem.

Co si pamatovat:

  • Politická satira. Havlíček útočí ironií a posměchem, ne přímým protestem.
  • Vyhnanství a osamělost. Básník je daleko od rodiny i vlasti. Měsíc je jeho jediným posluchačem.
  • Hrdost před mocí. Spoutaný vězeň neztrácí klid, převrácená stráž leží ve škarpě. Z domnělé porážky vzniká morální vítězství vězně.
  • Motiv cesty a kočáru. Převrácený vůz je obraz převrácené rakouské vlády.
  • Brixen. Místo vyhnanství v rakouském Tyrolsku, v básni synonymum státem nařízené samoty.
Kvíz

Co znamená v básni obraz převráceného vozu?

Jazyk, forma a ukázka

Kompozice. Báseň má devět zpěvů psaných čtyřverším s rýmem ABCB. Stavba je chronologická (noční zatčení, balení, cesta, příjezd) a zároveň rámcová: úvodní oslovení měsíce se vrací v závěru.

Jazyk a styl. Verše jsou krátké a blízké lidové písni a říkance. Slovní zásoba je hovorová a lidová (chvilinka, škareď se), k tomu přidává počeštěné germanismy a latinismy (diškurirovat, ekvipáž, delikvent). Syntax: převažují krátké výpovědi, rozkazy a zvolání. Obrazy jsou konkrétní: měsíc skrz mrak, převrácená ekvipáž ve škarpě.

Rozbor jevů z ukázky:

  • Apostrofa: oslovení měsíce „Sviť, měsíčku, polehoučku skrz ten hustý mrak“. Měsíc se stává tichým společníkem.
  • Personifikace: měsíc se škaredí, jako by měl tvář a náladu.
  • Makaronismus: záměrné míchání domácích a cizích slov. Slova diškurirovat a ekvipáž jsou počeštěné germanismy a latinismy z úředního jazyka, jimiž se básník vysmívá byrokracii.
  • Anafora: opakování „Ach, ty“ na začátku slok. Útok se stupňuje: nejdřív obecný svět, potom konkrétně vláda.
  • Metafora: obraz vlády, která chce vodit národy na šňůře, ale čtyřmi koňmi bez opratí vládnout nemůže. Je to metafora slabého absolutismu.
Roztřiď

Trop, nebo figura?

Roztřiď jevy z ukázky podle toho, jestli jde o trop (změna významu), nebo figuru (zvláštní uspořádání slov).

Kvíz

Která dvojice slov je v ukázce příkladem makaronismu?

Kvíz

Jaký rým mají čtyřveršové strofy v Tyrolských elegiích?

Autor a doba

Karel Havlíček Borovský se narodil 31. října 1821 v Borové u Přibyslavi. Studoval pražský arcibiskupský seminář, který ale opustil pro neslučitelnost s církevním životem. V letech 1843–1844 pobýval v Rusku, kde ho zklamala carská byrokracie i nevolnictví. Po návratu se stal novinářem (Pražské noviny, Národní noviny, Slovan) a jedním z nejvlivnějších kritiků rakouské vlády. Po porážce revoluce 1848 ho Bachův režim sledoval a 16. prosince 1851 ho odvezl do Brixenu v Tyrolsku.

V exilu napsal vrcholné satirické skladby: Tyrolské elegie, Krále Lávru a Křest svatého Vladimíra. Vrátil se roku 1855 těžce nemocný a 29. července 1856 zemřel v Praze na tuberkulózu ve věku 34 let. Jeho pohřeb se stal národní manifestací proti rakouské vládě.

Realismus a národní obrození. Realismus se v Evropě 19. století obrací proti romantické idealizaci a klade důraz na věrné zachycení skutečnosti a každodennosti. V Čechách se pojí s dozníváním národního obrození a Bachovým absolutismem v 50. letech. Místo vznešených hrdinů přichází satira, novinářský fejeton a politická báseň. Tyrolské elegie nemohly vyjít za autorova života kvůli cenzuře. Šířily se opisy mezi přáteli a tiskem se objevily až roku 1861.

Další Havlíčkova díla:

  • Křest svatého Vladimíra (1848–1854): satirická skladba o ruském knížeti Vladimírovi, pod pravoslavným hávem skrytá kritika absolutismu.
  • Král Lávra (1854): pohádkově satirická báseň o irském králi s oslíma ušima, alegorie na samovládce, kteří chtějí pravdu utajit.
  • Epigramy (1845–1851): stovky krátkých satirických veršů rozdělených podle terčů (církev, král, vlast, múzy, svět).
  • Obrazy z Rus (1843–1846): cestopisné fejetony, v nichž Havlíček vystřízlivěl ze slovanofilských iluzí.

Současníci: Božena Němcová (Babička, 1855) se s Havlíčkem dopisovala a podporovala ho ve vyhnanství. Karel Jaromír Erben (Kytice, 1853) a Josef Kajetán Tyl (Strakonický dudák, 1847, text české hymny) patří ke stejnému období.

Kvíz

Kdy Tyrolské elegie vyšly a proč tak pozdě?

Kvíz

Kdo napsal Tyrolské elegie a kdo Kytici?

Kartičky

Kartičky: všechno důležité

Kvíz

Co je pro Tyrolské elegie typické jako pro realismus?

Kvíz

Proč básník oslovuje měsíc?