- Autor
- Franz Kafka (1883–1924), pražský autor píšící německy, židovského původu
- Literární druh
- epika (próza, má děj, postavy a vypravěče)
- Žánr
- novela (s rysy podobenství a grotesky, krátký prozaický text s jednou ústřední postavou a událostí)
- Doba děje
- začátek 20. století (děj trvá několik měsíců)
- Místo děje
- nejmenované středoevropské město (zjevně Praha, uzavřený maloměšťanský byt)
- Literární období
- pražská německá literatura (s prvky expresionismu a existencialismu)
- Vznik
- 1915 (napsána na podzim 1912)
- Kompozice
- tři číslované kapitoly zhruba stejné délky (každá vrcholí Řehořovým výstupem z pokoje)
Dílo za 30 sekund
Obchodní cestující Řehoř Samsa se jednoho rána probudí proměněný v obrovského hmyzího tvora. Nejvíc ho trápí, že zaspal do práce. Rodina, kterou do té doby sám živil, se ho nejdřív bojí, pak se o něj nějakou dobu stará a nakonec se ho chce zbavit. Řehoř umírá a rodině se uleví.
Co Řehoře po probuzení trápí nejvíc?
Řehoř v hmyzím těle myslí hlavně na práci a povinnosti. Proměna ho děsí míň než to, že zaspal.
Postavy
Ústřední postava je Řehoř. Kolem něj stojí tři členové rodiny. Vedlejší jsou nadřízený z firmy a podnájemníci.
Řehoř Samsa
Obětavý, poslušný živitelMladý obchodní cestující a jediný živitel rodiny. Úzkostný, obětavý a poslušný. I v hmyzím těle si zachovává lidské city a ohled k rodině. Nemluví, ale rozumí všemu, co rodina říká. Nakonec v noci vyčerpáním umírá.
Poznáš podle: hmyzího těla, kterým leze po stěnách, a lidských citů uvnitř.
Otec
Ztroskotaný, pak nepřátelskýZtroskotaný obchodník, který syna dvakrát fyzicky napadne: holí a hozeným jablkem. Je nemocný, ale po proměně nabírá sílu a stává se Řehořovým nepřítelem. Nastoupí jako bankovní sluha.
Poznáš podle: jablka, které hodí po Řehořovi.
Markétka
Sestra, která se odcizíSedmnáctiletá dívka, zpočátku jediný Řehořův spojenec. Nosí mu jídlo a stará se o pokoj. Postupně se odcizuje a nakonec vyřkne, že bratra už v hmyzím tvorovi nevidí. Také se jmenuje Grete.
Poznáš podle: houslí a toho, že poprvé řekne, že se „toho“ musí zbavit.
Matka
Milující, ale bezmocnáNemocná (trpí astmatem), bezmocná. Syna miluje, ale neumí ho bránit. Při pohledu na něj omdlívá. Šije pro rodinu, aby se uživila.
Poznáš podle: omdlívání při pohledu na syna.
Nadřízený
Úřední hlas firmyPřijde do bytu z firmy zjistit, proč Řehoř nedorazil do práce. Při pohledu na Řehoře vyděšeně uteče.
Poznáš podle: návštěvy hned v první kapitole a úprku.
Podnájemníci
Pohoršení hosté z pronájmuRodina je přijme, aby měla další příjem. Když Řehoř vyleze za zvukem sestřiných houslí, pohoršeně se odstěhují.
Poznáš podle: pohoršeného odchodu kvůli hmyzu v bytě.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Děj v 5 krocích
- Začátek: Řehoř se probudí jako obrovský hmyz. Nejvíc ho trápí, že zaspal do práce, a snaží se rodinu ušetřit starostí.
- Zápletka: Z firmy přijde nadřízený zjistit, proč Řehoř nedorazil. Při pohledu na něj vyděšeně uteče. Otec zažene syna holí zpět do pokoje a zraní ho.
- Vývoj: Rodina se musí sama postarat o obživu. Otec nastoupí jako bankovní sluha, matka šije, Markétka prodává. Řehoř leze po stěnách a rozumí všemu, co rodina říká.
- Vyvrcholení: Markétka s matkou chtějí z pokoje vystěhovat nábytek. Řehoř se vyplazí a brání svůj oblíbený obraz ženy v kožešinách. Otec po něm hodí jablko, které se zaryje do hřbetu a způsobí vážné zranění.
- Závěr: Rodina přijme podnájemníky. Řehoř vyleze za zvukem sestřiných houslí a pánové se pohoršeně odstěhují. Markétka řekne, že se „toho“ musí zbavit. Řehoř v noci umírá vyčerpáním. Rodina vyjede za město a je šťastná.
Co se stane, když z firmy přijde nadřízený?
Nadřízený přijde zjistit, proč Řehoř nedorazil do práce. Když ho uvidí, vyděšeně uteče. Otec pak syna holí zažene zpátky.
Čím otec způsobí Řehořovi vážné zranění při vyvrcholení?
Jablko se zaryje Řehořovi do hřbetu a vážně ho zraní. Je to symbol rodičovského rozsudku a odkaz na vyhnání z ráje.
Která je to kapitola?
Roztřiď události podle kapitol. Každá kapitola vrcholí Řehořovým výstupem z pokoje.
Odcizení, vina a hmyz
Proměna ukazuje, že rodina Řehoře milovala hlavně pro jeho výplatu. Jakmile přestane být živitelem, stává se pro ni zátěží.
Hlavní témata:
- Odcizení v rodině: čím déle je Řehoř ve svém pokoji, tím víc se vzdaluje od rodiny. Rodina se ho nakonec zbavuje.
- Vina bez provinění: Řehoř netuší, proč se proměnil. Trpí a je trestán za nic. Kafka tak ukazuje absurditu lidské existence a neexistenci smyslu.
- Dehumanizace: hmyzí tělo mu bere jazyk i gesta, ale uvnitř si uchovává lidské city. Okolí mu lidskost upírá. Na konci je pro rodinu „ono“.
Důležité motivy:
- Hmyz (Ungeziefer): symbol odcizení a ošklivosti. V německém originále Kafka používá slovo Ungeziefer, které obecně označuje domácí škůdce.
- Dveře: hranice dvou světů. Zavírané, otevírané a odposlouchávané dveře určují, zda je Řehoř ještě součástí rodiny.
- Jablko: biblický odkaz na vyhnání z ráje. Otcem hozené jablko Řehoře zraní.
- Obraz ženy v kožešinách: poslední věc, kterou Řehoř při vystěhovávání nábytku brání.
Kafka psal novelu na podzim 1912, v době krize jeho vztahu s otcem Hermannem a začátku vztahu s Felice Bauerovou. Pocit viny bez provinění a cizoty ve vlastní rodině vtělil do fantastické proměny. Proměna je metafora odcizení, podmíněné lásky a ztráty identity.
Jak rodina na konci o Řehořovi mluví?
Markétka poprvé řekne, že se „toho“ musí zbavit. Řehoř je pro rodinu už jen věc, ne bratr a syn.
Co se podle rozboru o rodině v Proměně ukáže?
Dokud Řehoř živí rodinu, ctí ho. Jakmile přestane, stává se zátěží a rodina se od něj odvrací.
Co k čemu patří?
Spoj motiv s tím, co znamená.
Kafka a pražská německá literatura
Franz Kafka se narodil 3. července 1883 v Praze v německy mluvící židovské rodině. Otec Hermann byl autoritativní obchodník, který syna tvrdě vychovával. Tento vztah je častým tématem Kafkova díla, včetně slavného Dopisu otci. Vystudoval právnickou fakultu pražské německé univerzity a celý život pracoval jako úředník Dělnické úrazové pojišťovny. Dvakrát se zasnoubil s Felicí Bauerovou, nikdy se ale neoženil. Jeho poslední láskou byla česká novinářka Milena Jesenská, která později přeložila jeho dílo do češtiny. Zemřel 3. června 1924 na tuberkulózu v sanatoriu u Vídně a je pohřben v Praze.
Za života vydal jen několik povídek. Většinu díla vydal posmrtně jeho přítel Max Brod proti Kafkově vůli. Kafka bývá považován za předchůdce existencialismu a zakladatele moderní středoevropské prózy.
Pražská německá literatura je okruh autorů, kteří na přelomu 19. a 20. století žili v Praze a tvořili v němčině. Vedle Kafky sem patří Max Brod, Franz Werfel či Gustav Meyrink. Jejich tvorba vyrůstá z pocitu několikerého vyčlenění: německý jazyk v českém městě, židovský původ v rakouské monarchii.
V Proměně jsou přítomné také prvky expresionismu a existencialismu, i když se tyto směry etablovaly až po Kafkově smrti. Fantastický děj je podán věcným, úředničky přesným jazykem, bez vysvětlení a patosu. Kafka tak ovlivnil celou moderní prózu, od Alberta Camuse a Jeana-Paula Sartra až po magický realismus.
Zajímavost: Kafka v dopise nakladateli Kurtu Wolffovi výslovně zakázal, aby byl tvor na obálce jakkoli ztvárněn. První vydání z roku 1915 proto zobrazuje jen muže schovávajícího obličej v dlaních.
Další Kafkova díla: Ortel (1913, povídka o synovi, jenž se utopí, poté co ho otec odsoudí k smrti), Proces (1925, román o Josefu K., jehož ráno v den třicátých narozenin zatkne neznámý soud), Zámek (1926, nedokončený román o zeměměřiči K., který se marně snaží dostat do zámku).
Současníci: Thomas Mann (Německo, Kouzelný vrch), Robert Musil (Rakousko, Muž bez vlastností), Max Brod (Česko, Tycho Brahova cesta k Bohu).
Kdo vydal většinu Kafkova díla po jeho smrti?
Většinu Kafkova díla vydal po jeho smrti jeho přítel Max Brod, a to proti Kafkově vůli. Kurt Wolff byl nakladatel Proměny.
Ve které Kafkově knize ráno v den třicátých narozenin zatknou Josefa K.?
Josef K. je hrdinou Procesu. Zatknou ho neznámým soudem za nepojmenovaný zločin. V Zámku se zeměměřič K. marně snaží dostat do zámku a Ortel je krátká povídka.
Jazyk a styl
Vypravěčský styl: er-forma s personální perspektivou, věcný odstup od fantastické události. Po smrti Řehoře přechází vyprávění ke zbytku rodiny.
Slovní zásoba: spisovná, úředničky přesná, místy až entomologicky detailní popisy těla.
Syntax: dlouhá hypotaktická souvětí s vsuvkami, občas přerušená úsečnými větami.
Obraznost: kontrast klidného lidského pokoje a nelidské postavy. Řehoř i vypravěč na proměnu nereagují zděšením, ale klidem.
Co vidět v úvodní větě: přívlastky („nepokojné sny“, „nestvůrný hmyz“) udávají tón celé novele, přirovnání („tvrdý jako pancíř“) zdůrazňuje nepohodlnost těla. Krátký vnitřní monolog („Co se to se mnou stalo?“) dává fantastické scéně osobní rozměr. Odborné výrazy („vzorky soukenného zboží“, „obchodní cestující“) tvoří kontrast mezi profesním a fantastickým světem.
Jak vypravěč líčí Řehořovu proměnu?
Kafka líčí fantastickou událost úředničky přesným jazykem, bez vysvětlení a patosu. Právě klid zesiluje absurditu.