- Autor
- Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852), ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu
- Literární druh
- drama (psané v próze, určené k jevištnímu provedení)
- Žánr
- satirická komedie (posmívá se ruské provinční byrokracii a korupci)
- Doba děje
- 30. léta 19. století (doba cara Mikuláše I.)
- Místo děje
- bezejmenné ruské provinční město (hostinec, dům policejního direktora a úřady)
- Literární období
- realismus (Rusko, 30. léta 19. století, kritika carské byrokracie)
- Vznik
- 1836 (Gogol hru napsal podle anekdoty, kterou mu vyprávěl Puškin)
- Kompozice
- pět dějství (chronologicky od zprávy o revizorovi po jeho skutečný příjezd, konec tvoří němá scéna)
Dílo za 30 sekund
Do ruského provinčního města dorazí zpráva, že se blíží tajný revizor z Petrohradu. Úředníci propadnou panice, protože všichni berou úplatky a okrádají stát. Spletou si s revizorem chudého mladého písaře Chlestakova, který v hostinci uvízl bez peněz. Ten situaci využije, bere od nich „půjčky“ a odjede. Když se podvod prozradí, oznámí se příjezd skutečného revizora a postavy strnou v němé scéně.
Co rozjede děj komedie?
Zpráva o revizorovi vyděsí všechny, kdo mají co skrývat, a omyl s cizincem v hostinci rozjede celý děj.
Postavy
Hlavní jsou tři: Chlestakov, Policejní direktor a Anna Andrejevna. Vedlejší jsou sluha Osip a pošmistr.
Chlestakov
Podvodník z nouzeMladý petrohradský písař bez peněz, který v provincii uvízne. V hostinci se bojí, že ho hostinský vyhodí, protože prohrál peníze v kartách. Úředníci ho omylem považují za revizora a on situaci využije. Chvástá se, přijímá úplatky, dvoří se Anně i Marii a zasnoubí se s ní. Pak z města odjede.
Poznáš podle: chvástání o životě v Petrohradě a přátelství s Puškinem.
Policejní direktor
Zkušený provinční šejdířHejtman provinčního města a vůdce policie, zkušený podvodník. Bere úplatky a okrádá obchodníky. Pýcha mu zatemní rozum a touží po životě v Petrohradě a po generálské hodnosti. Je to on, kdo svolá úředníky a oznámí příchod revizora, a on také spletne Chlestakova s revizorem.
Poznáš podle: svolávání úředníků a strachu z revizora.
Anna Andrejevna
Marnivá paní domuDirektorova manželka. Koketuje a touží po městské společnosti. Společně s dcerou Marií soupeří o Chlestakovovu pozornost. Po zasnoubení sní o životě v Petrohradě.
Poznáš podle: soupeření s dcerou o pozornost hosta.
Osip
Chytrý praktický sluhaChytrý starý sluha, prohnaný a praktický, na rozdíl od svého pána. Právě on prosadí včasný odjezd z města, dokud se podvod neprovalil. Odjíždí s Chlestakovem, prý za strýcem.
Poznáš podle: že pána přesvědčí k odjezdu ještě před odhalením.
Pošmistr
Odhalovač podvoduJeden z úředníků, kteří se bojí revizora. Když Chlestakov odjede, otevře jeho dopis a přečte ho. Najde v něm výsměch všem úředníkům. Tím odhalí podvod a rozbije direktorovu radost.
Poznáš podle: otevřeného dopisu s výsměchem.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Děj po dějstvích
- 1. dějství: Policejní direktor svolá úředníky a oznámí, že do města míří tajný revizor z Petrohradu. Úředníci propadnou panice a skrývají stopy korupce. Bobčinskij a Dobčinskij přinesou zprávu, že v hostinci bydlí podezřelý muž z Petrohradu.
- 2. dějství: V hostinci je ubytován písař Chlestakov, který prohrál peníze v kartách. Bojí se, že ho vyhodí, pokud nezaplatí. Direktor přijde, aby ho zatkl, ale omylem si ho splete s revizorem a pozve ho k sobě domů.
- 3. dějství: Chlestakov je hostem v direktorově domě a chvástá se vymyšleným životem v Petrohradě. Tvrdí, že je přítelem Puškina a píše do časopisů. Úředníci i hostitelská rodina mu uvěří.
- 4. dějství: Úředníci nosí Chlestakovovi úplatky a on je přijímá. Pak se dvoří direktorově ženě i dceři Marii a zasnoubí se s ní. Nakonec odjede se sluhou Osipem, prý za strýcem.
- 5. dějství: Direktor slaví zasnoubení a sní o kariéře v Petrohradě. Pošmistr ale otevře Chlestakovův dopis, kde se všem vysmívá. Direktor vybuchne a vtom četník oznámí příjezd skutečného revizora.
Které je to dějství?
Přiřaď událost k dějství.
Jak se zachová Chlestakov, když ho spletou s revizorem?
Chlestakov není plánovaný podvodník, ale chytře využije situace a nechá si od úředníků platit.
Co odhalí Chlestakovův podvod?
V dopise se Chlestakov všem vysmívá. Pošmistr ho otevře a direktor tak pozná, že byl oklamán.
S kým se Chlestakov chlubí přátelstvím?
Chlestakov se v domě direktora vydává za člověka z vyšší petrohradské společnosti. Puškin je zároveň autorem anekdoty, z níž hra vznikla.
Čím hra končí?
Poslední zpráva přijde, když je podvod odhalen, a postavy strnou. To je slavná němá scéna.
Co hra říká
Korupce. Úplatky a okrádání státu jsou každodenní chod úřadu. Úředníci nepovažují podplácení za zločin, ale za přirozenou součást své služby.
Strach z autority. Právě strach z revizora paralyzuje celé město a donutí úředníky uvěřit i tomu největšímu lháři.
Marnivost a hloupost. Direktor i jeho rodina sní o postavení a uznání v Petrohradě. Marnivost jim zaslepí soudnost.
Motivy. Záměna identity celý děj roztočí, Chlestakov je omylem považován za revizora. Úplatek má podobu půjčky bez vrácení, bankovky kolují z ruky do ruky a nikoho to nepřekvapí. Petrohrad je hlavní město a symbol moci, slávy a kariéry. Pro úředníky je nejvyšší metou i zdrojem strachu, odtamtud přichází revizor.
Hlavní myšlenka: Gogol kritizuje korupci a hloupost ruské byrokracie. Úředníci se nechají oklamat, protože všichni mají co skrývat. Závěrečná replika „Čemu se smějete? Sami sobě se smějete!“ rozbije čtvrtou stěnu a obrátí satiru proti samotnému publiku. Finální němá scéna symbolizuje nevyhnutelnost trestu ve chvíli, kdy je odhalena pravda.
Ke komu míří direktorova replika „Sami sobě se smějete!“?
Direktor se obrací přímo na publikum. Satira tak míří i na diváky.
Autor a doba
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu. Narodil se v Soročincích v dnešní Ukrajině. Po studiích odešel do Petrohradu, kde marně hledal úřednické místo. Proslavil se sbírkou ukrajinských povídek Večery na samotě u Dikaňky. V dospělosti pobýval v Římě, kde psal většinu románu Mrtvé duše. Trpěl náboženskými krizemi a nervovými zhrouceními. Pod vlivem fanatického kněze spálil druhý díl Mrtvých duší a držel přísné půsty. Zemřel vyčerpaný ve 42 letech.
Revizora napsal v roce 1836 podle anekdoty, kterou mu vyprávěl A. S. Puškin. Hra způsobila skandál svou kritikou byrokracie. Car Mikuláš I. ji údajně obhájil slovy, že se dostalo všem a jemu nejvíc.
Další díla:
- Večery na samotě u Dikaňky (1831): soubor ukrajinských povídek plný lidových pověr, ďáblů a humoru.
- Taras Bulba (1835): historická novela o ukrajinském kozákovi a jeho dvou synech v boji s Poláky.
- Plášť (1842): povídka o ubohém písaři Akakiji Akakijeviči a jeho vysněném plášti.
- Mrtvé duše (1842): román o podvodníkovi Čičikovovi, který od statkářů skupuje jména zemřelých nevolníků.
Realismus je literární směr 19. století. Vychází z objektivního zobrazení skutečnosti bez přikrášlování a autoři kreslí typické postavy v typickém prostředí. V Rusku se rozvíjí od 30. let a navazuje na Gogola a Puškina. V Revizorovi se projevuje přesnou kresbou ruské provinční byrokracie. Postavy jsou typizovaní úředníci jednotlivých rezortů, třeba soudce, pošmistr nebo ředitel špitálu. Satira nešetří žádnou složku správního aparátu carského Ruska.
Současníci: Alexandr Sergejevič Puškin (Rusko, básník a prozaik, Evžen Oněgin), Honoré de Balzac (Francie, Lidská komedie) a Charles Dickens (Anglie, Oliver Twist).
Která Gogolova kniha je román o podvodníkovi Čičikovovi?
Mrtvé duše jsou román o Čičikovovi. Taras Bulba je novela o kozákovi, Plášť je povídka o písaři a Večery jsou ukrajinské povídky.
Jak se v Revizorovi projevuje realismus?
Realismus kreslí typické postavy v typickém prostředí a kritizuje společnost. Gogol ukazuje korupci provinčního úřadu.
Jazyk a rozbor ukázky
Hra je psaná prózou. Věty jsou krátké, často s trojtečkami a vykřičníky, které napodobují afekt. Scénické poznámky střídají repliky. Slovní zásoba je hovorová, plná nadávek, třeba blbec, hovado nebo kaňhal. Pozoruhodný je kontrast: vznešené oslovení křesťanského lidu se prolíná s hrubými nadávkami.
Ukázka je závěrečný monolog policejního direktora:
- Opakování: direktor opakuje slovo „koukněte se“ a vtahuje publikum přímo do své potupy.
- Apostrofa: oslovuje křesťanský lid a celý svět, a tak si bere obecenstvo za svědka své hanby.
- Invektiva: sám sebe označuje výrazem „nos bramborový“. Nadávky střídá vznešený tón.
- Hyperbola: tvrdí, že posměch se rozšíří „po celém božím světě“.
- Řečnická otázka: „Čemu se smějete, co?“ nečeká odpověď, jen vyjadřuje pocit a boří čtvrtou stěnu.
Jaký prostředek je věta „Čemu se smějete, co?“?
Direktor se ptá, aniž čeká odpověď. Otázka jen vyjadřuje jeho pocit a míří na publikum.
Jaký literární druh je Revizor?
Revizor je dramatický text určený pro jeviště. Věty jsou v próze, ne ve verších.