- Autor
- Oscar Wilde (1854–1900), irský spisovatel, vůdce estetického hnutí
- Literární druh
- epika (próza, má vypravěče, děj a postavy)
- Žánr
- filozofický román (s fantastickými prvky, bývá řazen i ke gotickému románu)
- Doba děje
- konec 19. století (viktoriánská Anglie)
- Místo děje
- Londýn (salony vyšší společnosti, Basilův ateliér, divadlo v East Endu, Dorianův dům v Mayfairu)
- Literární období
- dekadence (Wilde patří k esteticismu a hlásá „umění pro umění“)
- Vznik
- 1890 (časopisecky v Lippincott's Monthly Magazine), 1891 (rozšířené knižní vydání s předmluvou)
- Kompozice
- 20 kapitol bez názvů a předmluva s estetickými aforismy (chronologická stavba s několikaletými skoky mezi kapitolami)
Dílo za 30 sekund
Krásný mladík Dorian Gray pozuje malíři Basilovi a před hotovým obrazem si přeje, aby stárl portrét a on zůstal mladý. Přání se splní. Dorian se pod vlivem lorda Henryho vrhne do požitků a neřestí, na jeho tváři se nic nezmění, ale obraz nese stopy každého hříchu. Nakonec Dorian obraz probodne nožem, a tím zničí sám sebe.
Co si Dorian přeje před hotovým portrétem?
Dorianovo přání se vyplní doslova: mladý zůstává on, zatímco obraz stárne a ničí ho každý hřích.
Postavy
Hlavní trojice je Dorian, lord Henry a malíř Basil. Vedlejší jsou sourozenci Vaneovi, Sibyla a její bratr James.
Dorian Gray
Krásný mladík, který se zkazíMladý muž, který vstupuje do londýnské společnosti. Pod vlivem lorda Henryho podlehne hédonismu a jeho přání nestárnout se splní. Stárne místo něj obraz, který zamkne na půdě. Žije zkaženě, zničí Sibylu i Basila a nakonec chce zničit obraz.
Poznáš podle: krásného mladého obličeje, který se nemění, a obrazu zamčeného na půdě.
Lord Henry Wotton
Cynický svůdce slovyCynický aristokrat, který Doriana zaujme aforismy o mládí, kráse a hříchu. Hlásá požitkářství bez ohledu na následky. Sám zůstává jen pozorovatelem a netuší, co jeho řeči způsobily.
Poznáš podle: zlatých aforismů a lhostejnosti k tomu, co způsobí.
Basil Hallward
Nadaný malíř a přítelMalíř, který Doriana portrétuje. Do obrazu vložil hlubokou náklonnost ke svému modelu. Doriana později varuje před zlou pověstí. Za svou upřímnost zaplatí životem, protože ho Dorian v afektu zavraždí.
Poznáš podle: ateliéru a toho, že obraz je jeho dílo.
Sibyla Vaneová
Naivní herečka z chudých poměrůNadějná herečka z lacinějšího divadla v East Endu. Dorian se do ní zamiluje. Kvůli lásce k němu ale pokazí svou roli, Dorian ji surově odvrhne a ona spáchá sebevraždu. Dorian si pak všimne, že obraz získal krutý úšklebek.
Poznáš podle: divadla, kde hraje, a tragického konce, po kterém se obraz změní.
James Vane
Bratr, který chce pomstuBratr Sibyly. Chce se Dorianovi pomstít za její smrt. Jeho plán ale skončí náhodou: při lovu ho omylem zastřelí.
Poznáš podle: touhy po pomstě a smrti při lovu.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Děj v 5 krocích
- Začátek: Dorian pozuje Basilovi. Seznámí se s lordem Henrym, jehož myšlenky o pomíjivosti mládí si zamiluje. Před hotovým obrazem vysloví přání, aby stárl portrét a on zůstal mladý.
- Zápletka: Dorian se zamiluje do herečky Sibyly. Když pokazí roli, krutě ji odvrhne a ona spáchá sebevraždu. Dorian si všimne, že obraz získal krutý úšklebek, a zamkne ho na půdě.
- Vývoj: Dorian žije zkaženým životem plným neřesti. On nestárne, portrét ano.
- Vyvrcholení: Po letech ho navštíví Basil, který se bojí o jeho pověst. Dorian mu ukáže zničený obraz a v afektu ho zavraždí. Sibylin bratr James se chce pomstít, ale omylem ho zastřelí při lovu.
- Závěr: Dorian se rozhodne obraz zničit a probodne plátno nožem. Sluhové najdou portrét v původní kráse a u něj mrtvého ohyzdného starce s nožem v srdci. Pána poznají jen podle prstenů.
Jak skončí Dorianův vztah se Sibylou?
Sibyla pokazí svou roli, Dorian ji krutě odvrhne a ona se zabije. Dorian si pak všimne, že obraz získal krutý úšklebek.
Kdo zahyne omylem zastřelený při lovu?
James se chce Dorianovi pomstít za sestru, ale při lovu ho někdo omylem zastřelí dřív, než svůj plán dokončí.
Obraz, nebo Dorian?
Roztřiď, co se děje s obrazem a co s Dorianem.
Obraz, krása a hédonismus
Obraz je zrcadlo Dorianovy duše. Zhmotňuje jeho svědomí. Dorian může dál vypadat nevinně, ale obraz mu ukazuje, kým doopravdy je. Proto ho skrývá.
Hlavní témata:
- Věčné mládí a úpadek: Dorian dostane věčné mládí výměnou za vlastní duši. Wilde ukazuje, že čistá krása vede k úpadku.
- Hédonismus: Lord Henry hlásá požitkářství bez ohledu na následky. Román ukazuje, že úplná volnost bez mravních zábran ničí všechny kolem, včetně toho, kdo si dopřává.
- Umění a skutečný život: Podle estetismu má být umění jen krásné. Dorian se pokouší žít život jako umělecké dílo bez morálky. Obraz snáší každý hřích, ale člověk v reálném světě bez svědomí nepřežije.
- Faustovský pakt: Přání před portrétem připomíná smlouvu s ďáblem. Dorian získá věčné mládí, ale zaplatí duší.
Wilde v předmluvě tvrdí, že umění a morálka spolu nesouvisejí. Samotný příběh tuto tezi ale vyvrací. Hédonistická filozofie lorda Henryho zničí Sibylu, Basila i Doriana.
Co obraz v příběhu představuje?
Obraz zachycuje, co se děje uvnitř Doriana. Jeho tělo zůstává krásné, ale duše chátrá a obraz to ukazuje.
Který motiv připomíná Dorianovo přání před portrétem?
Dorian získá věčné mládí a zaplatí za ně duší. Tak vypadá faustovský pakt.
Co k čemu patří?
Spoj motiv s tím, co znamená.
Wilde a dekadence
Oscar Wilde se narodil v Dublinu jako syn irského chirurga a spisovatelky. Studoval klasickou filologii v Dublinu a Oxfordu, pak se přestěhoval do Londýna a proslavil se aforismy, esejemi a komediemi. Stal se vůdcem estetického hnutí a hlásal heslo „umění pro umění“.
Obraz Doriana Graye vyšel časopisecky roku 1890 v Lippincott's Monthly Magazine a viktoriánskou Anglii pobouřil. Pro knižní vydání z roku 1891 Wilde text rozšířil o šest kapitol a předřadil mu slavnou předmluvu, která dílo hájí proti moralistické kritice. Editor časopisu se textu prý natolik lekl, že před vydáním tajně vyškrtl asi 500 slov, hlavně narážky na homosexualitu. Původní rukopis vyšel poprvé až roku 2011.
Kvůli vztahu s lordem Alfredem Douglasem byl Wilde roku 1895 odsouzen za „hrubou neslušnost“ ke dvěma letům nucených prací. Po propuštění odjel do Paříže a roku 1900 tam zemřel na meningitidu.
Dekadence je literární směr konce 19. století (fin de siècle), který vyrůstá z odporu vůči měšťácké morálce a víře v pokrok. Hlásá kult krásy, smyslnost, hřích a únik z reality. Spojuje umění s úpadkem a smrtí. V anglickém prostředí jí odpovídá Wildeem propagovaný estetismus.
Wilde se nechal inspirovat Huysmansovým románem Naruby (1884), s nímž bývá ztotožňována tajemná žlutá kniha, která Doriana svádí. Myšlenky lorda Henryho jsou koncentrovaná dekadentní filozofie. Wilde ji přesto v románu vystavuje kritice.
Další autoři: Joris-Karl Huysmans (Francie, Naruby), Charles Baudelaire (Francie, básně Květy zla, 1857) a Paul Verlaine (Francie, vůdce „prokletých básníků“).
Další Wildeova díla: Šťastný princ a jiné pohádky (1888), Salome (1893, drama psané francouzsky), Jak je důležité míti Filipa (1895, salonní komedie) a Balada o žaláři v Readingu (1898, báseň z doby po propuštění z vězení).
Který román bývá ztotožňován s tajemnou žlutou knihou, která Doriana svádí?
Žlutá kniha je v románu tajemná, ale bývá ztotožňována s Huysmansovým románem Naruby (1884). Ten byl pro Wildea vzorem.
Které Wildeovo dílo je dlouhá báseň z doby po propuštění z vězení?
Balada o žaláři v Readingu vznikla roku 1898 po Wildeově propuštění. Salome je drama, Filip komedie a Šťastný princ pohádky.
Kompozice, vypravěč a jazyk
Kompozice: román má 20 kapitol bez názvů a předmluvu s estetickými aforismy. Stavba je chronologická, ale mezi kapitolami leží několikaleté skoky, které oddělují jednotlivé etapy Dorianova úpadku.
Vypravěč: er-forma, vypravěč stojí mimo děj. Vnitřní fokalizace se střídá: čtenář vidí do hlavy Dorianovi, Basilovi i lordu Henrymu.
Jazyk a styl:
- Slovní zásoba: spisovná, knižní až archaická. Slova jako „líce“, „nach“ nebo „půvaby“ dodávají textu vznešený, poetický tón.
- Syntax: dlouhá souvětí se střídají s krátkými údernými větami. Často se objevují aforismy, tedy krátká moudra.
- Obraznost: postavená na protikladu mládí a stárnutí. V ukázce o Dorianově pohledu na obraz Wilde používá epiteta („neladnou a znetvořenou postavu“), přirovnání („jako nenadálé zjevení“), personifikaci („do očí se mu vloudil radostný výraz“) a metaforu: nach z rtů a zlato z vlasů mizí.
- Kontrast: na začátku jsou epiteta kladná (radostný, přátelský), ale s myšlenkou na stárnutí se mění v temná a děsivá (vrásčitý, mdlý, hrůzný).
Jaký vypravěč se v románu používá?
Příběh vypráví vypravěč mimo děj (er-forma). Vnitřní pohled se střídá mezi Dorianem, Basilem a lordem Henrym.
Kartičky: všechno důležité
Co lord Henry v románu představuje?
Lord Henry hlásá požitkářství a aforismy o kráse a hříchu. Sám zůstává pozorovatelem a nevidí, co jeho slova způsobila.