- Autor
- Karel Čapek (1890–1938), český spisovatel a dramatik
- Literární druh
- drama (divadelní hra, dialogy a scénické poznámky bez vypravěče)
- Žánr
- sci-fi tragédie (utopické sci-fi s tragickým vyzněním)
- Doba děje
- blíže neurčená budoucnost (od předehry uplyne deset let)
- Místo děje
- továrna na ostrově (sídlo společnosti Rossum's Universal Robots)
- Literární období
- meziválečná česká literatura (demokratický proud, 20.–30. léta 20. století)
- Vznik
- 1920 (světová premiéra v Národním divadle v lednu 1921)
- Kompozice
- předehra a tři dějství, chronologická stavba
Dílo za 30 sekund
Továrna R.U.R. vyrábí umělé dělníky, roboty, kteří mají lidstvo zbavit dřiny. Roboti brzy dělají všechnu práci, a tak lidé ztratí smysl života a přestanou plodit děti. Když robotům někdo přidá schopnost cítit, vzbouří se proti lidem a vyhladí je. Přežije jen stavitel Alquist, protože stále pracuje rukama. Hra končí nadějí: dva roboti se zamilují a Alquist v nich vidí nového Adama a Evu.
Co vyrábí továrna R.U.R.?
R.U.R. je Rossumovi univerzální roboti (Rossum's Universal Robots). Roboti mají nahradit lidskou práci, léky proti stárnutí jsou téma Věci Makropulos.
Postavy
Hra má ve středu trojici: ředitele továrny, jeho ženu a jediného přeživšího. Dvě vedlejší postavy rozhýbou celý příběh: vědec, který robotům dá city, a robot, který se zamiluje.
Harry Domin
Ambiciózní ředitel továrnyŘeditel R.U.R. a ambiciózní vizionář. Věří, že roboti osvobodí lidstvo od dřiny. Je přesvědčený o své pravdě a upřímně miluje Helenu, ale jeho zaslepenost pokrokem vede ke katastrofě. Příjmení Domin je odvozeno z latinského slova pro „pán“ a odpovídá jeho nadřazenému přístupu k robotům.
Poznáš podle: přesvědčení, že lidstvo osvobodí od práce, a nadřazeného vztahu k robotům.
Helena Gloryová
Citlivá idealistka na ostrověPřijede na ostrov bojovat za práva robotů. Po sňatku s Dominem žije v luxusu, ale trápí ji svědomí. Právě ona požádá Dr. Galla o úpravu robotů a ze strachu spálí Rossumův rukopis, jediný návod na výrobu robotů.
Poznáš podle: příjezdu na ostrov a spáleného rukopisu.
Alquist
Stavitel, jediný přeživšíJediný z vedení továrny, který stále pracuje rukama, a proto ho roboti ušetří. Je skromný, praktický a skeptický k pokroku. Na konci hry zůstane sám s roboty, kteří po něm marně chtějí obnovit výrobu.
Poznáš podle: práce vlastníma rukama a toho, že jako jediný přežije.
Dr. Gall
Vědec, který dá robotům cityJeden z vedoucích továrny, který tajně přidá robotům schopnost cítit. Spustí tím řetěz událostí vedoucí ke vzpouře. Ukazuje, že vědecký zásah bez ohledu na následky má vážné důsledky.
Poznáš podle: tajné úpravy, kterou robotům dá city.
Primus
Robot, který se zamilujeRobot, který se na konci hry zamiluje do robotky Heleny. Alquist v nich vidí nového Adama a Evu a posílá je do světa, aby začali znovu. Jejich láska je nadějí, že z umělých bytostí může vzejít lidštější počátek.
Poznáš podle: lásky k robotce Heleně a toho, že ho Alquist vyšle do světa.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Proč Helena spálí Rossumův rukopis?
Rukopis je jediný návod na výrobu robotů. Helena ze strachu z jejich vývoje ho spálí, což později ztíží jakoukoli obnovu.
Děj po částech
Hra má předehru a tři dějství. Příběh jde chronologicky od příjezdu Heleny k zániku lidstva.
- Předehra. Helena Gloryová přijíždí na ostrov, kde R.U.R. vyrábí umělé dělníky. Ředitel Domin jí vysvětluje, že roboti nemají duši a jsou jen stroje. Helena se ho snaží přesvědčit k jejich osvobození, ale nakonec přijme jeho nabídku k sňatku.
- 1. jednání. O deset let později roboti zaplavili celý svět a lidé přestávají pracovat i plodit děti. Dr. Gall tajně přidá robotům city. Helena ze strachu spálí Rossumův rukopis.
- 2. jednání. Roboti se vzbouří a vyvraždí lidstvo. Poslední přeživší se opevní v továrně. Alquist zjistí, že rukopis je nenávratně zničen. Roboti dobijí továrnu a pobijí všechny lidi kromě Alquista.
- 3. jednání. Alquist zůstává sám. Roboti po něm chtějí obnovit výrobu, jenže bez rukopisu to nejde a roboti se opotřebovávají. Alquist si všimne, že Primus a robotka Helena se milují. Vidí v nich nového Adama a Evu a posílá je do světa.
Proč Alquist jako jediný člověk přežije?
Roboti ušetří toho, kdo stále pracuje rukama. Práce je ve hře součást lidské podstaty.
Co udělá Dr. Gall, čímž spustí řetěz událostí?
Roboti, kteří cítí, začnou lidem závidět i nenávidět. Vzpoura vyroste právě z toho.
Co se stane kdy?
Spoj část hry s událostí.
Čapek a doba, ve které hra vznikla
Karel Čapek (1890–1938) se narodil v Malých Svatoňovicích, studoval filozofii v Praze, Berlíně a Paříži a celý život trpěl Bechtěrevovou nemocí páteře. Psal prózu, drama, fejetony i pohádky a byl přítelem prezidenta T. G. Masaryka. Společně s bratrem Josefem (zahynul v koncentračním táboře) začal psát už za studií.
R.U.R. mělo světovou premiéru v Národním divadle v lednu 1921 a brzy se hrálo v Londýně, New Yorku i Tokiu. Čapek jím dal světu slovo „robot“. Navrhl ho jeho bratr Josef a vychází z českého slova „robota“ (nevolnická práce). Karel původně chtěl umělé dělníky nazvat „labory“ (z latinského labor, práce). Ve 30. letech Čapek varoval před fašismem hrami Bílá nemoc a Matka. Zemřel 25. prosince 1938, zlomený Mnichovskou dohodou.
Čapek patřil k demokratickému proudu české meziválečné literatury, ke kterému patřili třeba Karel Poláček nebo Eduard Bass. Společným jmenovatelem byl humanismus, víra v demokracii a osobní odpovědnost jednotlivce. R.U.R. v tomto kontextu není dystopie o zlé technologii, ale filozofická otázka: co dělá bytost člověkem? Čapek odpovídá jasně: je to práce, city a schopnost milovat. Hra patří k zakladatelským dílům světového sci-fi dramatu a stojí na pomezí utopie a tragédie.
Další Čapkova díla:
- Věc Makropulos (1922): filozofická komedie o Emilii Marty, ženě staré přes 300 let díky elixíru nesmrtelnosti. Věčný život zbavuje člověka motivace a smyslu.
- Válka s mloky (1936): satirický román o lidstvu, které objeví inteligentní mloky, zotročí je, a mloci se nakonec vzbouří.
- Bílá nemoc (1937): lékař umí léčit smrtelnou epidemii, ale podmiňuje léčbu tím, že mocní zastaví válku.
- Matka (1938): poslední Čapkova hra, matka v ní postupně ztrácí všechny syny ve válkách a revolucích.
Současníci: Karel Poláček (Bylo nás pět), Eduard Bass (Klapzubova jedenáctka) a Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník).
Kdo vymyslel slovo „robot“?
Navrhl ho Josef Čapek podle českého „robota“. Karel původně zvažoval slovo „labor“.
Jak chtěl Karel Čapek původně nazvat umělé dělníky?
Karel zvažoval „labory“ podle latinského labor, tedy práce. Bratr Josef navrhl slovo odvozené z české „roboty“.
Hlavní myšlenka a témata
Čapek napsal R.U.R. pod tíhou první světové války jako varování, že technologie bez etiky vede k záhubě. Ukazuje, že práce není zátěž, ale způsob, jímž člověk potvrzuje svůj smysl. Zbavit se práce znamená zbavit se sám sebe. Pod tlakem efektivity se lidé ve hře sami mění v chladné stroje, zatímco roboti paradoxně probouzejí cit. Skutečné lidství proto nespočívá v rozumu ani výkonu, ale ve schopnosti milovat a obětovat se. Závěr přináší naději.
Témata:
- Dehumanizace: lidé přenesou veškerou práci na roboty a ztratí smysl existence, přestanou se rozmnožovat i žít.
- Vzpoura stvořeného proti stvořiteli: roboti, kterým vědci přidají city, se vzbouří a vyhladí lidstvo. Čapek tím zrcadlí promethéovský mýtus.
- Naděje: dva roboti se zamilují a Alquist v nich vidí nového Adama a Evu.
Motivy:
- Práce a její smysl: právě proto přežije Alquist, který stále pracuje rukama.
- Duše a city: celou hrou se prolíná otázka, jestli roboti mohou mít duši.
- Pýcha a pád: Domin a další vedoucí jsou přesvědčeni, že mají právo vyrábět a ovládat umělé bytosti, a ta pýcha je dovede ke zkáze.
Co podle Čapka dělá člověka člověkem?
Čapek ukazuje, že lidství nespočívá v rozumu ani ve výkonu. Dokazuje to konec hry, kdy se dva roboti milují.
Jak je stavěna hra R.U.R.?
Předehra uvádí do světa továrny, tři dějství sledují vzpouru robotů a zánik lidstva. Prolog a exodus patří spíš k antické tragédii.
Jazyk a ukázka
Dialogy jsou psány běžným jazykem v próze, což textu dodává uvěřitelnost. Slovní zásoba je spisovná s odbornými termíny. Nejznámější je neologismus „robot“. V jazyce stojí proti sobě racionální a technická mluva Domina a emotivní, váhavý projev Heleny. Technická dokonalost strojů je v protikladu k lidské duši, která robotům chybí.
V ukázce Domin vysvětluje Heleně, jaký dělník je prakticky nejlepší.
- Řečnická otázka (otázka, na niž tazatel nepotřebuje odpověď): Domin se ptá, jaký dělník je nejlepší, a odpověď si vzápětí dává sám. Nutí tím Helenu přemýšlet.
- Neologismus (nově utvořené slovo): slovo robot bylo poprvé použito právě v tomto díle.
- Mluvící jméno (jméno, které něco říká o postavě): Rossum vychází z českého slova „rozum“, Domin z latinského slova pro „pán“.
- Apoziopeze (záměrné nedokončení výpovědi): Helena nedokončí svou myšlenku „Nejlepší? Snad ten, který – který –“, což ukazuje, že váhá.
Jazykové prostředky
Spoj jev s tím, co v ukázce dělá.
Z čeho je odvozeno příjmení Rossum?
Rossum odkazuje na rozum, Rossumovi šlo čistě o racionální, vědecké myšlení. Domin naopak připomíná latinské „pán“.
Kartičky: všechno důležité
Jak hra R.U.R. končí?
Dva zamilovaní roboti jsou naděje. Alquist je vidí jako nového Adama a Evu a vysílá je do světa.