- Autor
- George Orwell (1903–1950), vlastním jménem Eric Arthur Blair, britský spisovatel
- Literární druh
- epika (próza, příběh stojí na alegorii s jasnou dějovou linií)
- Žánr
- alegorická novela (Orwell ji v podtitulu nazval pohádkou, ve skutečnosti jde o politickou satiru)
- Doba děje
- blíže neurčená přítomnost (děj nemá přesné datum, jde o alegorii sovětských dějin)
- Místo děje
- farma v Anglii (původně farma pana Jonese, po vzpouře Zvířecí farma)
- Literární období
- antiutopický realismus (první polovina 20. století)
- Vznik
- 1945 (dokončeno 1944, vyšlo v srpnu 1945)
- Kompozice
- chronologická (deset kapitol od prvního shromáždění zvířat po závěrečnou hostinu s lidmi)
Dílo za 30 sekund
Zvířata na farmě vyženou lidského farmáře Jonese a chtějí žít spravedlivě a rovně. Moc ale časem převezmou prasata, hlavně kanec Napoleon, který vyžene Kuliše a začne vládnout strachem. Přikázání se postupně přepisují a nakonec zbyde věta, že všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Příběh je alegorie sovětských dějin: ukazuje, jak se z revoluce stane diktatura.
O čem je Farma zvířat v přeneseném smyslu?
Zvířata vyženou farmáře, ale nakonec jim vládne prase, které se chová jako dřívější vládce. To je zrada revoluce.
Postavy
Hlavní jsou čtyři: kanci Napoleon, Kuliš a Pištík a kůň Boxer. Vedlejší jsou Major a farmář Jones.
Napoleon
Vychytralý mocichtivý kanecPo vyhnání Kuliše soustředí veškerou moc. Vše ovládá pomocí strachu a smečky vycvičených psů. Každý neúspěch svaluje na údajnou Kulišovu sabotáž. Postupně přebírá způsoby farmáře Jonese. Má představovat Josifa Stalina.
Poznáš podle: smečky psů a vyhnání Kuliše.
Kuliš
Inteligentní vizionářInteligentní kanec, který skutečně věří Majorovým ideálům a navrhuje stavbu větrného mlýna. Napoleon ho vyžene a z jeho jména udělá synonymum pro zrádce. Má představovat Lva Trockého.
Poznáš podle: plánu na větrný mlýn a vyhnání psy.
Boxer
Obětavý silný dříčSilný a oddaný tažný kůň s heslem „Budu pracovat ještě víc“. Jeho slepá důvěra v Napoleona ho nakonec stojí život, protože je po zranění prodán na jatka. Představuje dělnickou třídu.
Poznáš podle: hesla o práci a prodeje na jatka.
Pištík
Výřečný obhájce vůdceVýřečný kanec, který dovede každou lež prohlásit za pravdu. Přepisuje přikázání i dějiny a jeho jazyk je hlavní zbraní Napoleonova režimu. Po Boxerově odvozu oznámí, že kůň zemřel v nemocnici. Představuje propagandu.
Poznáš podle: vysvětlování, že vše je v pořádku.
Major
Stařešina s myšlenkouStarý kanec, který shromáždí zvířata a zapálí je myšlenkou na revoluci proti farmáři Jonesovi. Krátce poté umírá, ale jeho ideály přežívají jako ideologie zvaná animalismus. Bez něj by zvířata nepovstala.
Poznáš podle: shromáždění na začátku příběhu.
Pan Jones
Vyhnaný majitel farmyMajitel farmy, proti němuž se zvířata vzbouří. Vyženou ho a přejmenují farmu na Zvířecí farmu. Napoleon později přebírá jeho způsoby, takže zvířata nakonec vládne někdo, kdo se Jonesovi podobá.
Poznáš podle: vyhnání z farmy na začátku revoluce.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Kdo nebo co koho představuje?
Spoj postavu s tím, co v alegorii představuje.
Děj v 5 krocích
- Začátek: Starý kanec Major shromáždí zvířata a zapálí je myšlenkou na revoluci proti farmáři Jonesovi. Krátce poté umírá, ale jeho ideály přežívají v podobě ideologie zvané animalismus.
- Zápletka: Zvířata vyženou Jonese z farmy, přejmenují ji na Zvířecí farmu a sepíší Sedm přikázání. Vedení se ujmou prasata Napoleon a Kuliš, kteří se záhy začnou přít o směřování farmy.
- Vývoj: Napoleon pomocí smečky vycvičených psů vyžene Kuliše a převezme veškerou moc. Začne měnit přikázání, obchoduje s lidmi a každý neúspěch svaluje na údajnou Kulišovu sabotáž.
- Vyvrcholení: Přikázání se postupně přepisují ve prospěch prasat. Věrný kůň Boxer, který celý život dřel, je po zranění prodán na jatka. Pištík zatím oznámí, že zemřel v nemocnici.
- Závěr: Prasata začnou chodit po dvou, nosit šaty a pít alkohol. Na závěrečné hostině s lidmi zvířata nahlížejí okny dovnitř a nedokážou rozlišit prasata od lidí. Revoluce se uzavřela tam, kde začala.
Co se stane s Kulišem?
Napoleon na Kuliše pošle psy a pak na něj svaluje každý neúspěch farmy.
Co se stane s Boxerem po zranění?
Boxer věřil Napoleonovi až do konce. Prasata ho přesto prodají na jatka, zatímco Pištík tvrdí, že zemřel v nemocnici.
Která část děje to je?
Přiřaď událost k části příběhu.
Alegorie a hlavní myšlenka
Alegorie znamená, že postavy a události představují něco jiného, v tomto případě sovětské dějiny. Zvířecí farma je model totalitního státu, uzavřený před okolním světem.
Orwell prožil zradu španělské revoluce stalinistickými agenty a pochopil, že totalita nevzniká jen z násilí, ale i ze slepé víry a ochoty nechat jiné myslet za sebe. Napsal bajku, která ukazuje, jak snadno se spravedlivá revoluce přemění v diktaturu, jakmile se moc soustředí v rukou těch, kdo ovládají jazyk a informace.
Témata:
- Zrada revolučních ideálů: když se zvířata vzdají přímé kontroly a svěří moc vůdcům, začnou ti pravidla měnit ve svůj prospěch.
- Moc jazyka a propagandy: kdo ovládá slova, ovládá skutečnost. Pištík přepisuje dějiny a přikázání a ostatní mu věří, protože jsou příliš vyčerpaní prací.
- Slepá poslušnost: Boxer pracuje až k smrti a nikdy se nezeptá proč. Jeho loajalita není ctnost, ale zranitelnost, kterou diktatura zneužije.
Motivy:
- Sedm přikázání se postupně přepisují a zjednodušují, až zbude jediné: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“
- Větrný mlýn měl zvířatům přinést pohodlí. Mění se v nástroj mobilizace a odvádění pozornosti a opakovaně se boří a znovu staví.
- Napoleonovi psi symbolizují represivní složky režimu. Už jejich přítomnost stačí k tomu, aby se nikdo neodvážil odporovat.
Co se v příběhu stane se Sedmi přikázáními?
Přikázání zůstanou jen formálně. Prasata je mění tak, aby je ospravedlnila.
Koho v alegorii představuje Napoleon?
Napoleon je Stalin. Kuliš je Trockij, kterého Stalin vyhnal.
K čemu Napoleon využije stavbu větrného mlýna?
Mlýn se stane nástrojem mobilizace a odvádění pozornosti od problémů farmy.
Co symbolizují Napoleonovi psi?
Psi jsou represivní síla režimu. Propaganda je Pištík a dělnická třída je Boxer.
Autor a doba
George Orwell (vlastním jménem Eric Arthur Blair) se narodil 25. června 1903 v Motihari v Britské Indii jako syn koloniálního úředníka. Dětství strávil v Anglii a studoval na Etonu, odkud odešel do Barmy jako policista. Tato zkušenost v něm vzbudila hluboký odpor k mocenské nadvládě.
Ve třicátých letech žil záměrně v chudobě v Paříži a v Londýně a psal reportáže o sociálních nerovnostech. V roce 1936 odjel bojovat do španělské občanské války na straně republiky, kde byl postřelen do hrdla a na vlastní oči viděl, jak stalinisté likvidují vlastní spojence.
Farmu zvířat dokončil v roce 1944, ale mnoho nakladatelů vydání odmítlo, protože Sovětský svaz byl válečným spojencem Británie. Kniha vyšla v srpnu 1945 a okamžitě se stala bestsellerem. Orwell zemřel 21. ledna 1950 v Londýně na tuberkulózu, rok po dokončení svého nejslavnějšího románu 1984.
Nápad na knihu: Orwell se přiznal, že nápad dostal, když viděl malého chlapce, jak pohání tažného koně bičem. Uvědomil si, že zvířata by snadno přemohla člověka, kdyby si uvědomila svou sílu.
Další díla: 1984 (1949), dystopický román o totalitním státu Oceánii. Hold Katalánsku (1938), osobní svědectví ze španělské občanské války.
Antiutopický realismus je směr, ke kterému patří i Huxleyho Konec civilizace nebo Zamjatinovo My. Orwell nepsal fantazii ani vědeckou fikci, ale politickou alegorii zasazenou do záměrně prosté formy bajky. Antiutopie se tu neopírá o technologie, ale o psychologické mechanismy moci: jazyk, strach, únavu a zapomnění.
Současníci: Aldous Huxley (Velká Británie, Konec civilizace, svět řízený požitkem), Arthur Koestler (Maďarsko, Tma o polednách, stalinské čistky) a Albert Camus (Francie, existencialista, romány Cizinec a Mor).
Která Orwellova kniha vyšla až po Farmě zvířat?
Orwell vydal Farmu zvířat v roce 1945 a 1984 v roce 1949. Hold Katalánsku a Na dně v Paříži a Londýně jsou starší a Tma o polednách napsal Koestler.
Jazyk a styl, rozbor ukázky
Vypravěč je vševědoucí a mluví v er-formě. Události popisuje s chladnou ironií a zdánlivým odstupem, takže čtenář sám sleduje postupné zvrácení revoluce. Jazyk je střízlivá spisovná čeština bez básnických výrazů, záměrně prostá a průzračná. Věty jsou krátké, úderné a přehledné. Obraznost vychází z toho, že se stírá hranice mezi zvířetem a člověkem, a to čistě vizuálně, bez metafor.
Ukázka ze závěru: zvířata nakukují okny a vidí hádku u stolu. Napoleon a pan Pilkington (farmář, host na hostině) vytasí pikové eso a nikdo už nepozná, kdo je kdo.
- Gradace: výčet řevu, bušení pěstmi do stolu, nevraživých zuřivých pohledů, překřikování a vzájemného obviňování stupňuje obraz chaosu.
- Ironie: prasata podvádějí v kartách stejně jako lidé, jimž se dřív vysmívala.
- Metonymie (synekdocha): dvanáct rozhněvaných hlasů zastupuje všechny hádající se postavy. Prasata a lidé splynuli v jedno.
- Záměna identity: zvířata nedokážou rozlišit prase od člověka. Je to pointa celé novely.
- Zrcadlení slov: pohled přeskakoval z člověka na prase a z prasete na člověka. Opakování slov v převráceném pořadí napodobuje samotný pohyb pohledu.
Která figura je výčet řevu, bušení pěstmi do stolu a nevraživých pohledů?
Výčet zesiluje účinek. Každý další člen je agresivnější než předchozí, to je gradace.
Jaký je vypravěč Farmy zvířat?
Vypravěč zná dění na farmě jako celek, popisuje ho chladně a nehodnotí.